Kvalitní keramické koule přežijí zimu v zahradě. Odklidit je třeba pítka pro ptáky
Do zahrady nechodíme jen pracovat. Jsou to i místa odpočinku a zamyšlení, a tak tam kromě záhonů a skleníků budujeme relaxační zákoutí, pergoly a jezírka. A kolem nich se pak objevují krmítka pro ptáky, ale i spousta keramiky. Co s ní teď, když začíná mrznout?
Skoro všechna zahradní keramika může být celoročně venku. Na vysokou teplotu vypálený střep je neporézní čili minimálně nasákavý, což činí tento materiál vysoce odolný. Pokud je keramika v zahradě, na balkonech i terasách vystavená roky, vzniká na ní navíc krásná patina a na působivosti mnohdy dodá i obrůstání mechem a lišejníkem.
Problém ale nastává u nádob, které by poničila mrznoucí voda. Když se led rozpíná, nezvládne tlak ani ta nejodolnější kamenina nebo šamotová keramika, natož nádoby z jemné hrnčířské hlíny. „Ptačí pítko tady určitě nebudu nechávat, protože to je druh keramiky, která by v zimě nevydržela,“ říká keramička Hana Hikešová z Oslavice u Velkého Meziříčí.
Ideálním tvarem, který vodu nezadržuje, je koule. Jsou to například ty v poslední době velmi oblíbené prořezávané koule, do kterých se vkládají svíčky nebo elektrické osvětlení. „Ty se vůbec uklízet nemusejí. Většinou jsou dole uříznuté, a tím pádem do nich nenaprší, nemá se tam co pnout,“ říká Hana Hikešová. Dodává ale, že je důležité, aby byla koule poctivě vyrobená a kvalitně vypálená. Levné sériově vyráběné koule bývají odlévané do forem, a zimu by venku zřejmě nezvládly.
Zahradní keramikou nezdobíme jen zahrady, ale i balkóny a terasy. I odtud je třeba dekorace odnést na místo, které je suché a nemrzne tam. A zapomenout nesmíme na vodníky a žáby u jezírek. „Je třeba majitele upozornit, aby si před zimou vodníky odsunuli od vodní plochy. Už jsme viděli utržené nožičky poté, co sošku pohltila rozpínající se vodní hladina,“ dodává Hana Hikešová.
Poslechněte si reportáž v Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
