Kimchi. Vyzkoušejte kvašenou exotiku z české zahrádky
Kysané zelí patřilo k základům zdravé stravy i v těch nejchudších oblastech naší země. Díky velkému množství vitamínů udržovalo zelí upravené kvašením lidi ve zdraví. I v dnešní době patří mezi oblíbené pochoutky. Navíc kvašená zelenina je pro nás v zimě mnohem stravitelnější než zelenina syrová.
Pokud si chcete srovnat žaludek po vánočním přejídání, vyzkoušejte méně známý recept. Stačí projít sklep a zahradu. Určitě se tam najde tvrdší zelenina, která je vhodná k fermentaci. A co nenajdete na zahradě, dokoupíte v obchodě.
Vyměňte klasické zelí za čínské a přidejte zeleninu
Kimchi. Tak se jmenuje tradiční korejský recept, který existuje v různých variacích. Základem je čínské zelí. Na jednu hlávku zelí použijeme tři lžíce soli, přidáme jednu čerstvou papriku, dvě menší mrkve a tři lžíce sójové omáčky.
Pro zahřátí můžeme přidat drcenou chilli papričku, čtyři stroužky česneku a lžíci čerstvého, nadrobno pokrájeného zázvoru. Klidně můžeme přidat další tvrdší zeleninu ze zahrady, například vodnici, bílou ředkev nebo růžičkovou kapustu.
Zelenina upravená fermentací srovná rozbolavělý žaludek po Vánocích
Začneme tím, že si zelí pokrájíme na větší kousky, nemusí to být malé nudličky. Dáme do mísy, přidáme dva litry vody a sůl. Necháme dvě hodiny nasáknout slanou vodou a pak to přecedíme. Ochutnáme zelí, aby nebylo příliš přesolené, popřípadě propláchneme. Pak přidáme ostatní ingredience a všechno důkladně promačkáme.
Vložíme do zavařovacích sklenic a jen zlehka zavíčkujeme, aby tam mohl vzduch a přebytečná kvasící šťáva mohla případně ven. Sklenice položíme na podložku, aby nám šťáva netekla po stole. Dáme do teplejší místnosti pracovat, tzn. fermentovat neboli kvasit. Po dvou dnech už je zelenina připravená k ochutnání.
„Pokud je zkvašená podle vašeho gusta, dejte ji do chladu a mlsejte. Takto upravená zelenina kimchi vám vydrží v lednici měsíc i déle. Ale jsem přesvědčená, že zmizí mnohem dřív a budete připravovat další várku,“ říká autorka receptu – pardubická bylinkářka Radka Svatošová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
