Na svahu kopce Vejdoch na Vysočině rostou desítky druhů lučních rostlin. Jejich semena se stanou součástí travních směsí
Nedílnou součástí naší přírody jsou i volné louky, na kterých kvetou kopretiny, chrpy, kohoutky, a rostou tam desítky druhů trav a bylinek. Ono to tak ale poslední dobou často není. Na loukách bývá jen tráva a kvítek ubývá. Naštěstí se najdou lidé, kterým to není jedno.
„Dnes ty louky jsou hodně využívané pro zemědělství. Sečou se brzy a rostliny se nedokážou vysemenit,“ říká Petra Doležalová ze Sdružení Krajina. Vysvětluje tím důvod, proč z luk mizí spousta druhů bylin a květin. Na takzvané matečnici se tak snaží mizející rostliny pěstovat. „Třeba kohoutek, kopretinu, smolničku, hrachor luční nebo vikev ptačí,“ vyjmenovává alespoň některé z nich.
Na matečnici rostliny odkvetou a semínka dozrají. „Srpem se podetínají stvoly rostlin, sušíme to na voze, který postavíme na sluníčku,“ říká Petra Doležalová s tím, že semínka se pak vyklepou nebo samy vypadají. Z celé matečnice pak například v roce 2023 vyprodukovali dvacet pět kilogramů čistých semen. Ta potom v semenářské společnosti přimíchávají do travních směsí. „Je tam směs pestrá, směsi pro zemědělce, kde je těch bylin míň. Jedna směs je suchomilná,“ říká.
Zatím si travní směsi s lučními rostlinami kupují hlavně lidé, kteří chtějí mít barevnou voňavou louku u chalupy. Zájem už ale projevují i někteří zemědělci. Suchomilnou směs si zase lidé pořizují například i na zatravnění střech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.