Riziko nakažení si uvědomují, ale nepřipouští. Policisté a vojáci hlídají hranice na přechodech i v terénu

Jsme na hraničním přechodu s Polskem v Královci na Trutnovsku. Na první pohled právě probíhá běžná silniční kontrola kamionu. Takto velká a dlouhodobá opatření tu ale nebyla od vstupu do Schengenského prostoru. Projíždět tady teď můžou jen řidiči s výjimkami.

„Dneska tady budeme 12 hodin, do té doby, než nás vystřídají kolegové, kteří přijdou na noční. Spolupráce je perfektní. Všichni kontrolujeme doklady, osoby,“ popisuje Pavla Vránková z cizinecké policie. Společné hlídky řeší i to, jestli mají lidé při vstupu do země roušky.

Policisté, celníci i armáda hlídají v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru hranice|foto: Martin Pařízek, Ondřej Vaňura,Český rozhlas

„Ohrožení je vysoké, takže lidi upozorňujeme, aby si nandali roušku. A nepustíme je, pokud ji nemají. Tak máme ochranné pomůcky. Respirátory, roušky, rukavice, dezinfekční prostředky. Nebojím se tak o sebe, o svoji rodinu.“

Do Polska je to odsud jen pár kroků. Na dohled je tak i stanoviště na druhé straně hranice. I tam jsou teď nasazené smíšené hlídky, vysvětluje další z českých policistů. „Oni tady mají armády, mají tady hasiče, zdravotníky a policii. A vlastně jejich stráž graničná, to je jako naše cizinecká.“ Čas od času spolu obě strany při mnohdy monotónní službě prohodí pár slov.

Vojáci na české straně mají na rukávech nápisy policie a v tuto chvíli mají i stejné pravomoce.

Nejsme v tom sami

Zatímco na oficiálních přechodech jsou ve společných hlídkách, v terénu – tedy na takzvané zelené hranici – jsou pak často sami.

Na Trutnovsku už byli dřív nasazení chrudimští výsadkáři, teď jsou tu vojáci z žateckého 41. mechanizovaného praporu.

Nad mapou se sklání jeden z nich, Martin Klapač. „Jsou tu lesy, kopce, tak aby tam lidi neprocházeli z důvodu karantény. Jsou stanoviště, kde jsou vyčleněni dva vojáci s jedním autem a objíždí se perimetr, pak jsou tam zase místa, kde auto není.“

Čtěte také

Vývojáři na stopě koronaviru. Mapy v mobilu upozorní uživatele, že se mohl dostat do kontaktu s nákazou

Tento voják je v armádě 6 let a má za sebou například zahraniční misi v Mali. Teď ale zažívá úplně novou situaci. „V životě jsem tady to nezažil. Je to první nasazení, co jsem na hranicích. Je to hodně velký rozdíl, protože v zahraniční operaci to bylo spíše o střežení objektu. Tady se hlídají hranice a jsme venku, tam jsme byli zavření na stanovišti.“

Policisté, celníci a vojáci přijdou při kontrolách do blízkého styku se stovkami lidí, je tak dost reálné, že se setkávají i s těmi nakaženými.

Během služby si to uvědomují, ale příliš nepřipouští.

Při práci i mimo ni vidí většinou pozitivní reakce – jak od přejíždějících hranice, tak i od těch, kteří tady v příhraničí žijí. „Co jsem se zatím setkal, tak to byla spíš vlna solidarity. Když jsme sem jeli a zastavili jsme na benzínce, tam jsme dostávali kafe zadarmo. Pak jsou tady vietnamští spoluobčané, který dodávají roušky a kávu zadarmo. Cítím, prostě že v tom nejsme sami. Lidi nás podporují, jsou rádi, že v tom nejsme sami. Pohladí to na srdíčku,“ dodává voják Martin Klapač.

Policisté, celníci a vojáci zatím zůstávají na českých hranicích až do odvolání.