Když jde o vteřiny 2. série

Jejich zákrok trvá většinou 10 vteřin, musí být rychlý a přesný. V zásahové jednotce má každý člen svou vlastní roli

14. leden 2019
Předchozí díl
Následující díl

Elitní policisté ze zásahové jednotky jdou do akce ve chvíli, kdy je potřeba zatknout nebezpečného pachatele či zachránit nevinné lidi. Nasazují běžně pouta vrahům a drogovým dealerům. Připraveni jsou i na zákrok proti aktivnímu střelci. Práci zásahové jednotky představuje další díl seriálu Když jde o vteřiny od Martina Pařízka a Ondřeje Vaňury.

Zásahová jednotka je nedílnou součástí policie. V jejich řadách jsou zkušení lidé, kteří musí zvládnout akce náročné fyzicky i psychicky. Jejich zákrok musí být překvapivý, velmi rychlý a bezchybný. Když sledujete jejich práci zblízka, budí respekt. V ostré akci byste je ale rozhodně potkat nechtěli.

Překvapit pachatele

Po chodbě velké opuštěné budovy na okraji Hradce Králové se plíží šestice policistů ze zásahové jednotky. Na sobě mají maskované kombinézy, neprůstřelné vesty. Na hlavě kukly a helmy, na očích nasazené brýle. Téměř neslyšně dojdou ke dveřím, u kterých se rozestoupí.

Co je pro příslušníka zásahové jednotky důležitější? Fyzička, nebo psychická odolnost?

Zásahová jednotka Police ČR z Hradec Králové

Zásahová jednotka Police ČR z Hradce Králové získala prvenství v extrémním policejním závodě Šumaman. Ve studiu máme dnes dva její členy a zeptáme se, co má zásahová jednotka na starosti, kolik má členů, jak probíhá výcvik? Co to vlastně obnáší být jejím členem? Jaký je rozdíl mezi URNOU a Zásahovkou? 

Ticho, které tady je, vzápětí prolomí nárazy beranidla na dveře, výkřiky „Policie! Policie!“ a také výbuchy pyrotechniky. Ihned poté policisté vtrhnou do dvoupokojové kanceláře a zneškodní ozbrojeného pachatele. Zákrok je u konce. Od první rány na dveře uteklo necelých 12 vteřin.

Tohle sice bylo cvičení zásahové jednotky pro Královéhradecký kraj, jak ale říká její velitel, takový čas je standardem i při ostrých akcích: „Jsou to vteřiny. Do 10 vteřin je ten zákrok, pokud se bavíme o tom, že se dělá vstup do objektu. Ale samozřejmě záleží na tom, jak je rozlehlý.“

Zkušený velitel je u zásahovky 20 let. I při natáčení rozhovoru má na sobě kuklu. Za několik vteřin musí jeho lidé zvládnout propátrat všechny místnosti, zatknout ty, pro které si přišli, a neublížit nevinným.

Policisté takto většinou zatýkají nad ránem. Pachatel se pak jen těžko zmůže na jakýkoliv odpor. „Pokud ten pachatel o nás ví a zákrok očekává, tak bude samozřejmě jeho reakce rychlejší... Naším cílem při většině akcí je prostě překvapit pachatele.“

Přísný výběr členů zásahové jednotky

Zásahová jednotka v Královéhradeckém kraji má působnost i v sousedním Pardubickém kraji. Přesný počet členů není veřejný. Podle velitele je to víc než 30 a míň než 100 mužů. Část z nich je vždy 24 hodin denně 7 dní v týdnu kdykoliv připravena vyrazit do akce. Mnohdy ani nebývá předem naplánovaná.

Právě tito policisté v kuklách jsou vycvičeni například i na aktivního střelce nebo člověka, který přepadne banku a drží rukojmí. „Jsme připraveni střílet. V rámci zákona samozřejmě. Ale jsme připraveni a jsme na to vycvičeni,“ říká velitel.

Do zásahové jednotky se nedostane jen tak někdo. Rozhodně její řady nerozšíří úplný nováček, člověk z ulice. Vždy to musí být policista.

„Těch, kteří se dostanou k zásahové jednotce je malé množství. Procházejí výběrem, který po nich vyžaduje to nejlepší. Týká se to hlavně fyzické kondice a psychické odolnosti. Musí zvládnout kliky, přítahy, leh sedy, běh. To jsou základní testy. Pak ale člověk musí zvládnout tříměsíční studijní pobyt u naší jednotky. Při něm je podrobován daleko víc fyzické zátěži, má spánkovou deprivaci, dělá psychologická cvičení tak, abychom si toho jedince otestovali. A věděli, že je hoden být u zásahové jednotky,“ vysvětluje velitel.

I po přijetí ale musí policisté všechny možné zákroky neustále trénovat. Například zkouší zásahy v lese, v autobusech, zlepšují se ve slaňování. Cvičí také v uzavřených prostorech. I proto pravidelně využívají například tuto opuštěnou budovu v Hradci Králové.

V jednotce má každý člen svou roli

Jiný policista, vedoucí skupiny, teď rozděluje svým mužům úkoly a plánuje situaci, kterou za malou chvíli budou zkoušet. Tentokrát to bude rychlé vniknutí do místnosti a střelba na terč.

„Cvičení, to už je opravdu pak ta rutina, která tam musí být zavedená. Musím přesně vědět, kam sáhnout, kde máme co přinést, kde mám co podržet, kam mám střílet,“ říká zkušený člen zásahové jednotky. V té má každý člen svou roli. Jsou v ní tak třeba odstřelovači, psovodi, pyrotechnici nebo potápěči.

Nejlepší zásahovku má Jihomoravský kraj. Zásahové jednotky soupeřily o mistrovský titul

Zásahové jednotky soupeřily o mistrovský titul

Dva dny nabité nevšedními situacemi, zdravým soupeřením a soutěžní atmosférou má za sebou celkem deset družstev zásahových jednotek z Česka, Slovenska a Polska, které se v Královéhradeckém kraji utkaly o mezinárodní mistrovské prvenství. 

Díky tréninku se na sebe pak policisté můžou stoprocentně spolehnout a navzájem si kryjí záda. Je to potřeba, protože nezatýkají jen tak někoho.

„Drogový dealer je určitě na místě, nebo člověk který má nějaké zkušenosti s drogami. To je ve velké části, nebo pak nějaký nebezpečný pachatel, který je ozbrojený.“

Nad otázkou, jestli od něj a jeho kolegů zatčení bolí chvíli přemýšlí a pak diplomaticky odpovídá: „Ano, zákroky jsou razantní. Určitě je potřeba nějaké fyzické síly, aby ten pachatel byl přemožen. Takže asi tak...“

Na strach není prostor

Členové zásahové jednotky se musí neustále udržovat ve formě. Sportují i v osobním volnu. Kromě návštěvy posiloven běhají, nebo se účastní dnes populárních gladiátorských závodů. I tak ale pozice v týmu nikdo nemá jistou až do důchodu. Časem se totiž u každého projeví pokles fyzické výkonnosti.

Tento vedoucí skupiny je u zásahové jednotky zatím 18 let. I po takové době před akcí cítí určité napětí.

„Adrenalin určitě. Ale na ten strach není prostor. Člověk přemýšlí nad tím postupem, jestli je všechno dobře, aby nedošlo k nějakyé újmě na naší straně a aby se to zdárně dokončilo,“ shrnuje, co se elitním policistům během jen několikavteřinového zákroku honí hlavou. V paměti mu uvízl například zásah proti člověku, který se zabarikádoval u sebe doma a ohrožoval svou rodinu.

Naopak k tomu, jak jeho vlastní rodina vnímá jeho práci dodává: „Nevím jestli mají strach. Spíše potřebu, abych se jim po akci ozval, jestli jsem celý a v pořádku.“

Jen ve východních Čechách má zásahová jednotka ročně zhruba 60 ostrých akcí.

Spustit audio