Hradecké minuty! Obchody s kávou
V meziválečném období obliba výrazně stoupala kávy a kávových výrobků a káva si našla cestu do všech vrstev společnosti. Na tuto skutečnost reagovali i obchodníci, kteří nabízeli čerstvou kávu upraženou a mletou přímo v obchodě. Rozšířené byly ale i náhražky kávy např. cikorka nebo melta.
A i v době první republiky fungovala na zákazníky kvalitní reklama a drobné dárky, které mohli k nákupu kávy dostat.
Čtěte také
V Hradci Králové byla káva k dostání např. v obchodech s koloniálním zbožím, na Velkém náměstí u Josefa Bauma nebo Františka Řezáče.
Formánkova káva je chloubou vaší kuchyně!, to byl reklamní slogan koloniálu s pražírnou a prodejem vlastní kávy v Mýtské ulici majitele Františka Formánka.
Vyleťalova káva, poklad v každé české domácnosti! Firma Václava Vyleťala (později Vyleťal a Pick) se prezentovala jako „Největší podnik českého severovýchodu" dovážela kávu, kakao a čaj.
Reklamní inzerát cílil na Hradečáky: Svůj k svému! Na český stůl káva z českého závodu. Ale musí býti dobrá! A dobrou kávu dodá jen odborník, v Hradci Králové jediný český odborný obchod s kávou Václav Vyleťal. Obchod sídlil nejprve na Jiříkově třídě (dnes ČSA), později v Havlíčkově ulici.
Kávu jste mohli zakoupit v obchodech firmy Alois Jirsák nebo Julius Meinl. Na Jiříkově třídě měla filiálku pražská firma Karla Kulíka s vyhlášenou Kulíkovou kávou. Karel Kulík, průkopník, zakladatel a propagátor odborných obchodů kávou. V meziválečném období se obchody firmy rozšířily po celém Československu. Úspora kávy znamená úsporu peněz!
Jako zajímavost lze uvést, že Václav Vyleťal stejně jako Karel Kulík nabízeli svým zákazníkům nejen kávu, aktuální ceníky svého zboží, ale i např. dárkové hrnky s potiskem, resp. s firemní reklamou.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
