Hrad Vízmburk je středověký zázrak vykopaný ze země. Archeologický unikát stojí nad Havlovicemi

29. březen 2024

O hradu Vízmburku, který se nachází v katastru obce Havlovice v Královéhradeckém kraji, by se dalo říct, že se podruhé narodil. Místní nadšenci ho totiž doslova vykopali ze země. Někdejší středověký hrad stojí na ostrohu nad řekou Úpou na bývalé obchodní stezce vedoucí z českého království do Kladska a na dnešní turistické trase mezi Červeným Kostelcem a Babiččiným údolím v Ratibořicích.

Na hradě dnes návštěvníky čekají prohlídky s historickým výkladem, pravidelná setkání se středověkým zaměřením, příjemné zázemí pro odpočinek a zajímavá podívaná, ve které stále ještě zůstává velký prostor pro tajemství. Památku vykopanou ze země rozhodně nepotkáte každý den.

Hradu Vízmburku u Havlovic nad Úpou se přezdívá východočeské nebo podkrkonošské Pompeje. Pět set let byl ukrytý pod nánosy zeminy, sutinami zbořené věže a náletovými dřevinami. Objev hradu se na začátku 70. let stal senzací evropského významu. Ve druhé polovině 80. let mu ovšem hrozil druhý, tentokrát novodobý zánik. Státní památková péče si se zbytky hradu a s jeho záchranou nevěděla rady. Dnes je hrad díky Sdružení pro Vízmburk přístupný veřejnosti a nadále pokračuje jeho postupná záchrana.

Východočeské Pompeje

Hrad stojící na vysoké skále nad údolím řeky Úpy býval sice nevelký, ale z hlediska architektonického neobvyklý a významný. Ve 13. století ho postavil pan Tas z rodu erbu třmene. Byl to chráněnec krále Václava II., na jehož dvoře udělal úspěšnou politickou kariéru. Dotáhl to až na funkci královského podkomořího. Měl tedy privilegované postavení, a proto si mohl nechat vystavět sídlo, které se podobalo královským hradům.

Areál měl dvojdílnou dispozici. Nepravidelně oválné jádro obíhal parkán s věžovitou bránou v nároží. Nad ní se tyčila válcová bergfritová věž. Palácová křídla včetně kaple zaujímala tři strany hradu, trakt černé kuchyně směrem k bergfritu byl doplněn až později.

Za studnou je zbytek původní bergfritové věže

Zánik Vízmburku roku 1447 byl záměrný. Hrad odkoupila slezská knížata a nechala ho zbořit, aby nesloužil jako opěrný bod loupeživým bandám vysloužilých husitů. Padla i věž, jejíž trosky hrad překryly. Ten pak postupně mizel pod nánosy hlíny a náletové zeleně.

Znovuobjevené sídlo v zalesněném pahorku

Osobností, bez které bychom se dnes hradním areálem neprošli, byl jeden ze zakladatelů archeologie středověku v tehdejším Československu, rodák z nedaleké Úpice Antonín Hejna. V roce 1952 nastoupil do Archeologického ústavu v Praze, výzkumy ho zavedly do všech koutů země. Svůj nejvýznamnější hradní výzkum ale uskutečnil v letech 1972 až 1984 právě nad Havlovicemi, v lokalitě, kde objevil hrad Vízmburk.

Archeolog Antonín Hejna. Nadšenec a hlavní iniciátor obnovy hradu Vízmburku

Pokud by na něj ovšem nenavázala skupina místních nadšenců ze Sdružení pro Vízmburk (2002), kteří se dnes starají o rozkvět a provoz hradu, objevené Východočeské Pompeje by nejspíš jen chátraly a definitivně skončily v propadlišti dějin.

Sdružení pro Vízmburk uspořádalo bezpočet brigád a kulturních hradních setkání. V letech 2012 až 2014 byla zpracována architektonická studie na zastřešení hradu. V roce 2013 sdružení získalo dotaci na zastřešení západního křídla a v roce 2019 dotaci v rámci programu Interreg V-A na projekt Po stopách společné středověké historie, jehož partnerem je polské město Źabkowice Ślaskie. Tak mohl být hrad opraven, zastřešen a zpřístupněn veřejnosti.

Pohled z hradu ke vstupu a k zázemí pro návštěvníky

Fotografická expozice uvnitř středověké památky dnes mapuje historii záchrany a také archeologický výzkum a nálezy, které rozšířily poznatky o hradě a jeho obyvatelích. První návštěvnická sezóna se tu uskutečnila v roce 2009.

V současné době je hrad přístupný v každou denní i noční hodinu. Sezóna začíná o posledním březnovém víkendu (záleží na termínu velikonočních svátků). Dále je pak otevřeno o sobotách a nedělích od 10 do 18 hodin. Od července do září je hradní brána dokořán denně od 10 do 18 hodin, v říjnu ve stejném čase o víkendech.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.