Hrad Humprecht v Českém ráji je přístupný po celý rok. Překvapí loveckou expozicí i krásnými výhledy
U Sobotky v Královéhradeckém kraji jen málokdo přehlédne jednu z dominant Českého ráje, barokní zámek Humprecht. Unikátní oválná stavba inspirovaná dobovou italskou architekturou je jedinou svého druhu u nás. Letos tam navíc zahájili celoroční návštěvnický provoz. A tak na prohlídku můžete nově zavítat i v zimě.
Nezaměnitelná stavba, jejíž střechu zdobí turecký půlměsíc, je vlastně ve skutečnosti věží. Své jméno získala podle svého zakladatele, hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic. Ten nechal zámek na návrší postavit v letech 1666 až 1668 z lásky pro svou italskou manželku, hraběnku Dianu Maria Ippoliti di Gazoldo, dvorní dámu císařovny. Stavitelem netradičního sídla určeného původně pro letní a podzimní kratochvíle byl pražský architekt italského původu Carlo Lurago.
Podle tehdejších měřítek patřila hraběnka Diana k nejkrásnějším ženám střední Evropy. Ostatně kopii jejího portrétu podle Škrétova originálu mohou návštěvníci spatřit v jedné ze zámeckých komnat, na protilehlé stěně pak podobiznu šarmantního Jana Černína.
Moderní manželství Diany a Jana
Při prohlídce si nenechte životní příběh manželů ujít. Jejich vztah byl prý komplikovanější, než se tu donedávna vyprávělo. O Dianě se původně tradovalo, že na zámku nejspíš vůbec nikdy nebyla nebo že jí u nás byla zima a chyběl jí společenský ruch, a tak radši utekla zpátky do rodné Itálie. Ba dokonce, že se s hrabětem rozvedla.
Regionální historička Eva Chodějovská ovšem o hraběcím páru zjistila něco jiného. Mimo jiné i to, že na svou dobu šlo o velmi moderní manželství. Diana a Jan se měli rádi, dopisovali si o výchově svých dvou synů, dokonce to vypadalo, že se znovu sejdou, že se Diana vrátí za Humprechtem do Čech, ale předčasná smrt Jana Černína tomu bohužel zabránila.
Stálá expozice lovectví
Hrabě Humprecht Jan Černín byl také vášnivý lovec, v okolní oboře choval daňky a jeleny a pořádal hony. Černínové vůbec byli nadšenými organizátory loveckých slavností a velkými propagátory tehdy nových francouzských parforsních honů. I proto uznávaná česká historička Naďa Kubů vytvořila pro druhé zámecké patro expozici Lovectví a Černínové. Vypráví, jak Černínové ve své době obohatili lovecké tradice.
Kromě tohoto prostoru, kde mimo jiné zaujme galerie portrétů tehdejších loveckých psů, je přístupná černá kuchyně v přízemí, přípravna a také knihovny. V patře potom ložnice a salonky a také patrně nejznámější místnost zámku, akustická hudební síň, která je vysoká šestnáct metrů a má neobvyklý tvar elipsy. Tyto dvě vlastnosti způsobují, že když v hudební síni promluvíte nebo zazpíváte, vrací se váš hlas zpátky 6 až 8 vteřin. Stěny síně zdobí fresky s výjevy z Černínova života.
Do okolního Českého ráje se pak můžete rozhlédnout z panoramatického ochozu ve druhém patře anebo se myší dírou, tedy schodištěm ve zdi, vyšplhat do věže, ze které uvidíte ještě dál.
Lovecký zámeček Humprecht je otevřený celoročně. V zimě, od listopadu do března je většinou brána dokořán v úterý, ve středu a ve čtvrtek od 10 do 16 hodin. V době svátků a vánočních prázdnin v závěru roku se návštěvnická doba ještě rozšiřuje. Plná otevírací doba začíná v květnu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
