Franz Sättler, okultista a mág z Mostu
V dnešním výročí týdne si představíme jednoho z nejtajemnějších rodáků města Most. Dne 7. března 1884 se v Mostě narodil Franz Sättler.
O jeho mládí mnoho nevíme, jen to, že byl velmi bystrý a měl talent na jazyky. Vystudoval orientalistiku na vídeňské univerzitě, kde se po absolutoriu pokoušel najít uplatnění. Když se mu to nezdařilo, začal psát dobrodružné romány a cestoval po Blízkém východě a Balkánu.
Ve Vídni pak Franz Sättler tvrdil, že je zástupcem různých orientálních duchovních mistrů, se kterými se na cestách seznámil. Živil se prodejem magických předmětů, lektvarů, a pod pseudonymem Dr. Mussallam vydával knihy o okultních vědách – řada z nich vychází dodnes.
V roce 1920 byl Franz Sättler odsouzen za podvody na 4,5 roku do vězení. Po návratu založil vlastní magický kult – adonismus, který ovlivnil i další známé mágy té doby, a to včetně slavného Františka Bardona.
Sättler o adonismu tvrdil, že byl vytvořen v klášteře Bit en Nur, jehož umístění je prý tajné. Centrálními postavami kultu byly antické postavy Adonis a Dido, které jsou proti sobě v opozici, tak jako je podle adonismu na protikladných silách založen celý svět.
Cílem adonismu pak mělo být osvobození lidstva od morálky, společenských příkazů a zákazů i právních norem. Osvobození se týkalo i sexuálního života, což prý adonisté uváděli do praxe na svých setkáních.
Nejen to obrátilo na Franze Sättlera opět pozornost policie. Okultista proto z Rakouska raději uprchnul. Nejprve do Československa a pak do Řecka.
Po nástupu nacismu v Rakousku byla adonistická organizace zakázána. Mostecký rodák Franz Sättler prý zemřel někdy v roce 1942. Jak a kde, o tom se vedou dohady. Je velmi pravděpodobné, že ho zavraždili nacisté.
Adonistická organizace byla obnovená v roce 1955.
Im heutigen Jubiläum der Woche stellen wir ihnen einen der geheimnisvollsten Gebürtigen der Stadt Brüx vor: am 7. März 1884 wurde in Brüx Franz Sättler geboren.
Über seine Kindheit wissen wir nichts, nur dass er sehr scharfsinnig war und Talente für Fremdsprachen hatte. Sättler promovierte in Orientalistik an der Wiener Universität, wo er versuchte einen Job zu bekommen. Das gelang ihm aber nicht und Sättler fing an abenteuerliche Romane zu schreiben und reiste im Nahen Osten und Balkan herum.
In Wien erzählte dann, dass er ein Vertreter von verschiedenen morgenländischen spirituellen Meistern ist, welche er auf seinen Wegen begegnete. Sättler verdiente sein tägliches Brot mit dem Verkauf von magischen Gegenständen und Tränken. Unter dem Decknamen Dr. Musallam gab er Bücher mit dem Thema Okkultistische Wissenschaft heraus. Einige werden noch heute herausgegeben.
Im Jahre 1920 landete Franz Sättler für Betrug für vier und Halb Jahre im Gefängnis. Nach seiner Rückkehr gründete er die Adonistische Gesellschaft und beeinflusste weitere Magier der Zeit, auch den berühmten Franz Bardon. Sättler behauptete, dass Adonismus im Kloster Bit en Nur entstand. Der Ort, wo sich das Kloster befindet, sei jedoch geheim. Die Zentralfiguren des Kultes sind antike Gestalten Adonis und Dido, die gegen sich in Opposition stehen, so wie die ganze Welt auf gegen sich wirkenden Kräften gebaut ist. Das Ziel des Adonismus ist die Befreiung der Menschheit von der Moral, Gesellschaftlichen Regeln und Verbot der rechtlichen Normen.
Die Befreiung sollte es auch im sexuellen Leben geben, was die Adonisten in der Praxis bei ihren Begegnungen praktiziert haben sollten. Nicht nur das weckte die Aufmerksamkeit der Gendarmerie. Okkultist Sättler floh deswegen in die Tschechoslowakei und dann nach Griechenland. Nach dem Antritt des Nationalsozialismus in Österreich wurde die Adonistische Gesellschaft verboten. Der Gebürtige Brüxer Franz Sättler sollte irgendwann im Jahre 1942 gestorben sein. Wo und wie kann man nur rätseln. Es ist sehr wahrscheinlich, dass ihn die Nazis umbrachten. Die Adonistische Gesellschaft wurde im Jahre 1955 neugegründet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.