Drátenictví, to je příběh o nevyčerpatelné schopnosti člověka vyrábět nové a krásné věci

Dráteníci dříve putovali všemi kraji napříč, opravovali hliněné hrnce a vyráběli užitkové předměty pro domácnost.

V minulosti představovali významný fenomén nejen v Evropě, ale také v zámoří.

Vznik drátenictví je datován ke konci 17. století

Vedle domácké celoroční činnosti se začala objevovat také vandrovní forma řemesla, která postupně převládla. Jednotlivci nebo skupiny řemeslníků vandrovali po celém území Evropy, Malé a Střední Asii, Blízkém východu, severní Afriky a Ameriky. Někteří se tam trvale usadili a zakládali malé drátenické dílny, z nichž někde vznikly i velké průmyslové firmy.

Kolébkou drátenictví se stala oblast severozápadního Slovenska, bývalé Treničianské stolice a Kysuc, tedy okolí Čadci, Žiliny, Martina a Považské Bystřice. Na východě Slovenska to pak byla oblast Spiše.

Autorka výstavy Daša Ferklová ze Slovenského národného múzea v Martině s umně zpracovanou dekorativní mísou|foto: Vladislava Wildová

Od poloviny 19. století dráteníci obohacovali nabídku také o vlastní výrobky z drátu a plechu. Vyráběli například klece pro ptáky, věšáky, podnosy, kvedlačky, pekáče nebo struhadla. Zaměřili se také na předměty dekorativního charakteru, v nichž mnozí dosáhli naprostého mistrovství a osobitého výtvarného projevu.

Po 2. světové válce drátenictví ve své původní formě prakticky zaniklo

Drátenictví, to je příběh o nevyčerpatelné schopnosti člověka vyrábět nové a krásné věci|foto: Vladislava Wildová

Oživení nastalo až ve druhé polovině 20. století. Na Slovensku a později i v Čechách získalo svébytnou řemeslnou, uměleckou i amatérskou podobu.

Ukázky výroby, ale i podrobnosti k „drotárom", k jejich životu, který byl při vandrování spojen i s přinášením nových zpráv do domácností, nabízí do 23. dubna 2017 výstava v 1. patře Valdštejnského paláce v Jičíně, ve výstavní chodbě regionálního muzea.

Jste srdečně zváni!