Deštné v Orlických horách vzdává hold sklářskému řemeslu

Pec Magdaléna se na potřebných 1300 stupňů vytápí výhradně dřevem. Musí se rozehřívat pomalu, celé dva dny, aby nádobky se sklovinou nepopraskaly.

„Orlickohorské sklářství má prastarou tradici, už někdy od 15. století tady hořely pece a těžilo se dřevo pro potřeby skláren. Sklářství je tedy samozřejmě kvůli tomu, že tady ty suroviny byly – byl tady křemen, byla tady dřevní hmota, tak toho lidé využívali a průmysl tady krásně kvetl,“ vysvětluje Bohumír Dragoun z deštenského muzea.

Kvůli tomu, že skláři pracují venku, sklo rychleji chladne a musí se častěji ohřívat v peci, aby šlo tvarovat. Své řemeslné dovednosti před diváky předvede i novoborský sklář Libor Němec.

„Dělají se tady jednoduché věci, dělají se tady i složité věci. Napodobují se repliky starých skel, co se dříve vyráběly, co je dneska v muzeích. Okoukáme některé věci z muzeí a snažíme se lidem ukázat, jak se to vlastně dříve dělalo,“ přibližuje.