Dávej prostor! Příběhy šikany, zanedbávání, strachu a nedůvěry. Těch slýchá PROSTOR PRO stovky
Královéhradecká obecně prospěšná společnost PROSTOR PRO poskytuje nízkoprahové sociální služby již 17 let. Jen v loňském roce zaznamenala 7429 případů poskytnuté pomoci. Ve stejném období pak navštívilo nízkoprahové kluby 268 dětí a mladých lidí. Přesto veřejné průzkumy stále poukazují na nízké povědomí o nízkoprahových sociálních službách.
Nezisková organizace PROSTOR PRO se proto rozhodla rozjet v týdnu od 21. do 28. listopadu osvětovou kampaň pod názvem #dávám_prostor, která má informační a dárcovský charakter. Vyvrcholí v úterý 28. listopadu, kdy se slaví Celosvětový den dárcovství - Giving Tuesday.
Na tento den připravuje PROSTOR PRO v hradeckých kavárnách CrossCafe veřejnou akci za účasti ambasadorů, kterými jsou herec Ondřej Malý, rektor Kamil Kuča nebo bývalý klient a sociální pracovník Jan Kopic.
Herec Ondřej Malý ale není jen ambasadorem kampaně Dávám prostor, stal se tváří PROSTOR PRO. A sním přišel do studiu také David Petr, ředitel PROSTOR PRO. Představte nám tu vaši osvětovou akci.
Začíná kampaň Dávám prostor, která trvá až do 28. listopadu. Dovolím si říct, že probíhá v kavárnách CrossCafe a jde o osvětovou kampaň, která informuje veřejnost o důležitosti a potřebnosti našich nízkoprahových zařízení, Klubík a Klídek, které máme 15 let v Hradci Králové - Malšovicích.
Kdybychom měli trošku představit tuhle sociální službu?
V nízkoprahových zařízeních Klubík a Klídek pomáháme dětem a mladým lidem v obtížných životních situacích. A i v té kampani předkládáme různé příběhy mladých lidí, které jsme dotáhli do úspěšného konce. Což se může stát v každém nízkoprahovém zařízení v České republice. Ten smysl je v tom, že s dětmi a mladými lidmi řešíme jejich problémy. Od špatných známek ve škole až po ty závažné, jako je domácí násilí, kyberšikana ve škole, rozvod rodičů, útěky z domova. Sociální pracovníci s těmi dětmi a mladými lidmi řeší důležité a závažné věci a jejich cílem je, pomoci jim na cestě dospívání.
PODROBNÉ INFORMACE NAJDETE ZDE:
Osvětová kampaň pod názvem #dávám_prostor
Před časem byl tady u nás hostem Jan Kopic, což je kluk, který prošel nízkoprahovým centrem Prostoru Pro a dnes je z něj velice úspěšný mladý muž.
Máte pravdu, protože Honza Kopic a naše organizace máme za sebou takový krásný, úžasný příběh. Život v tom nízkoprahovém zařízení jej ovlivnil natolik, že šel studovat na vysokou školu sociální práci a teď působí jako sociální pracovník v brněnském nízkoprahovém zařízení.
Máme tady také ambasadora a tvář Prostoru Pro. A tím je herec Ondřej Malý. Kdy vy jste se setkal poprvé s touto sociální službou? Vzpomenete si?
Já mám pocit, že to je tak 5 roků, co jsme se poprvé potkali na nějaké akci v divadle Drak. To jsem se o Prostoru Pro dozvěděl. A strašně moc mě potěšili tím, že mě někdy před půl nebo tři čtvrtě rokem oslovili, jestli bych se nestal ambasadorem.
Ty benefiční večery se dělají každý rok?
Benefiční večery děláme každý rok. Letos jsme to nahradili touto osvětovou kampaní Dávám prostor, která má přidanou hodnotu i v tom, že v kavárnách CrossCafe se prodávají samolepky a odznaky na podporu našich nízkoprahovejch zařízení Klubík a Klídek.
Jak to bude celé vypadat ve spojení s ambasadory?
V úterý 28. listopadu vyvrcholí ta kampaň. Já budu v CrossCafe v Kopečku a vlastně ve všech CrossCafe budou po Hradci ambasadoři Prostoru Pro. A budeme tam zákazníkům k dispozici.
Ondřeji, vzpomeňte na vaše herecké začátky. Jak vy jste se dostal do Hradce Králové? Protože vy jste rodilý Ostravák. A váš tatínek, který byl také herec, byl v angažmá tady v Hradci.
To je ještě daleko dál. Moje maminka se narodila v Hradci Králové na Malém náměstí vedle Černého koně. Vyrostla tam a tatínek sem přišel do angažmá za slavné éry pana Páska. S maminkou se tady potkali v divadle, protože maminka zpívala v nějaké lidové opeře. Tak tam to nějak vzniklo. A potom měl tatínek možnost jít buď do Brna nebo do Ostravy. Ale v Ostravě v divadle mu nabízeli byt a v Brně ne, tak šel do Ostravy. Ten byt stejně nakonec nedostal, ale tam už jsem byl já, no.
Vy jste začínal v Hradci Králové v roce 1997. Takže to je jubilejních 20 let.
Přesně 20 roků, ano. To já vím moc dobře, 1997.
Jak na to vzpomínáte? Protože tady v hradeckém souboru je perfektní parta. Byla už tenkrát?
Já musím říct, že ještě v roce 1994 jsem sem přijel za kamarádkou. A to ten Hradec nevypadal zdaleka tak hezky, nebyl tak hezky opravený jako je dnes. Viděl jsem i to Malé náměstí, které bylo strašně zanedbané a šedivé. A říkal jsem si, tak Hradec nikdy. No a po pár letech jsem sem nastoupil do angažmá.
Také jste se seznámil s Pavlou Tomicovou, vaší manželkou. Ona ale tenkrát byla v divadle Drak, nebo jak to bylo?
My jsme vlastně nastoupili úplně stejně. V tom roce 1997 jsme nastoupili do angažmá, protože nastupoval Vláďa Morávek jako umělecký šéf. A my jsme se seznámili ještě asi rok před tím, když jsme dělali Její pastorkyňu právě s Vláďou Morávkem.
Já si představuji, že takové herecké manželství má určitě i spoustu výhod. Třeba v tom, že o sobě víte, jak tomu druhému je, třeba před premiérou, když se chystáte.
Naprosto přesně. Máme s ženou, jmenuje se to "týden hájení", takže naprosto přesně.
Takže si vlastně také dáváte ten prostor pro to, aby to člověk mohl vstřebat všechno. Co třeba vaše paní říkala na tu vaši nejnovější roli, protože hostujete v Dejvickém divadle v Praze v představení s názvem Honey. A tam je to hodně o akrobacii.
Já jen upřesním, to je projekt Dejvického divadla a La Putyky. Byla se tam podívat celá naše rodina, manželka, byl i syn Adam a dcera Anežka, tak se jim to všem moc líbilo. Protože to je takový nový zvláštní tvar. A myslím, že o to i Rosťovi Novákovi a panu Krobotovi šlo, aby zkusili úplně něco jiného.
Slyšel, že vaše herecká kolegyně Marta Issová si snad zlomila nějaká žebra při zkoušení.
To byla spíš taková nehoda hned na začátku. Musím říct, že za ty dva měsíce zkoušení od září nikdo neměl opravdu úraz. Všechni to jsou jen takové nataženiny, namoženiny, skříplá zádíčka. Ale ten úraz, to byla Marta jediná. Hned první den zkoušení se jí to v uvozovkách podařilo.
Tak ještě jednou zveme v úterý 28. listopadu na setkání s Ondřejem Malým a dalšími ambasadory Prostoru Pro. Budou se předávat informace o nízkoprahové službě, sociální službě Prostoru Pro.
Přesně tak. Stačí prostě přijít s ambasadorem na kávu a popovídat si.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
