Cením si lidí, kteří se vrhnou do opravy krásných věcí jen proto, že chtějí, aby zůstaly zachovány

Hrabě František Kinský, potomek kostelecké větve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova, ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové
Hrabě František Kinský, potomek kostelecké větve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova, ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové
Nový zámek v Kostelci nad Orlicí je mimořádně krásný dům, který má i letos o prázdninách co nabídnout. Pochází z první poloviny 19. století a je chráněn jako kulturní památka České republiky. Najdete jej v přírodní rezervaci Kostelecký zámecký park. Stavba patří k významným empírovým stavbám u nás. Zámek nabízí prohlídkový okruh s názvem Život v biedermeieru, muzejní expozici města a výstavy v Galerii Kinský.

Zámecký pán a potomek kostelecké větve šlechtického rodu Kinských pan František Kinský vás zve na návštěvu. Jak se máte v létě roku 2017?
V létě se mám samozřejmě dobře, protože to je příjemný čas. Navíc je to doba, kdy se v Kostelci hodně děje. Nemyslím tím jen zámek, ale myslím samozřejmě i město. Protože, jak někteří ví, jsem i starostou.

Kolik je vlastně těch větví rodiny Kinských? Vy jste ta Kostelecká, ale ono jich je víc.
Tady v Čechách žijí tři větve našeho rodu. To znamená Chlumec nad Cidlinou, Žďár nad Sázavou a pak my kostelečtí.

A vaše celé jméno pane Kinský?
Maria, František, Jan, Emanuel, Silvester, Alfons to jsou všechna má křestní jména a pokud bych měl použít celé své příjmení, které samozřejmě nikdo nepoužívá, tak je to Kinský z Vchynic a Tetova.

Ten šlechtický rod se tedy původně jmenoval Vchynští?
Vchynští z Vchynic a Tetova. Až v první polovině sedmnáctého století Vilém Vchynský z Vchynic a Tetova změnil své jméno na Kinský z Vchynic a Tetova.

Nový zámek v Kostelci nad Orlicí restituovala rodina Kinských v roce 1992

Jaká byla pro vás ta zkušenost být průvodcem před televizní kamerou v krásném seriálu České televize Modrá krev? Většinou zpovídají vás, ale teď jste měl zpovídat vy.
To byl nápad paní režisérky Činčerové, která s tím přišla. A já jsem se ze začátku chabě bránil. A pak jsem se přestal bránit vůbec. Řekl jsem, je to tvůj risk ne můj. A ona řekla naopak, je to tvůj risk. Tebe uvidí, mě si přečtou jen v titulcích. A pak jsme to nějak spolu dali dohromady, já jsem kdysi v televizi pracoval, tak se kamery nebojím.

A dá se říct, že kdo je Kinský, že je příbuzný téměř se všemi šlechtickými rody? Protože i v tom seriálu jsem si všiml, že snad hraběti Šternberkovi říkáte strýčku?
Ano, říkám mu strýčku, to je hrozně jednoduché. Jeho matka a moje babička byli sourozenci. To znamená, on je přímým přímým bratrancem mé matky.

Mimochodem bylo velmi poučné sledovat ta vaše televizní vyprávění. Měl jsem z toho takový jeden zásadní pocit, že všichni potomci šlechticů mají společnou jednu věc a to je obrovská houževnatost a pracovitost. Možná také bláznovství, pustit se do věcí, do kterých by se ani třeba normální podnikatel nepustil. Tedy opravovat a spravovat svá sídla.
Ne, my nejsme jediní. My jsme samozřejmě možná trochu víc vidět. Ale lidí, kteří houževnatě pracují a starají se o své věci a opravují věci jim svěřené, těch je daleko víc. A někteří to dokonce dělají bez toho, aby měli jakýkoliv vztah k tomu domu. V našem případě se jedná o dům, kde se buď narodil majitel sám nebo se tam narodil některý z jeho blízkých příbuzných. Takže tam jistá zodpovědnost je. Ale musím říct, že velmi oceňuji lidi, kteří se vrhnou do opravy krásných věcí jen proto, že nechtějí aby spadly.

Nový zámek v Kostelci nad Orlicí nechal postavit Josef Kinský v empírovém stylu

Váš tatínek měl hlavně zásluhu na tom, že ten váš zámek v Kostelci dnes vypadá, tak jak vypadá.
On provedl to nejdůležitější, Když do toho šel, jak já říkám, byl mladý. Bylo mu 80 let. Takže se do toho vrhnul a v podstatě to celé odstartoval. Já musím říct sám za sebe, že bych asi takovou odvahu, jako měl on, neměl. Nebo by mi to trvalo výrazně déle.

Ale vy jste pak neváhal převzít ten zámek a vůbec vše, co k němu patří a spravovat to dál. Táhnout tu káru dál?
Já musím v tomto případě zmínit okřídlenou větu mého otce, která zněla: já to dotáhnu tak daleko, aby oni z toho nemohli cuknout. A když máte tento závazek, tak prostě necuknete. Nejde to.

A pozvete nás k vám na zámek do Kostelce nad Orlicí? V létě se tam bude jistě dít spoustu věcí.
Ano, už teď v pátek 21. července od 21 hodin vystoupí Michal Prokop a kapela Framus Five. Jen připomínám, že letos Framus Five vstoupil do beatové síně slávy. A je to můj hudební šálek čaje. Tedy, jsou to vlastně dva šálky. Za prvé mám tu muziku rád a za druhé je to kamarád. Takže to je takové dvojšálčí. Pak, co se koncertů týče, ještě u nás vystoupí 18. srpna Luboš Pospíšil a jeho skupina Pět bé. Byla to opravdu náhoda, protože i Luboš Pospíšil vstoupil do beatové síně slávy. Ale náhoda to vlatně vůbec nebyla, nebylo to vymyšlené, byli nasmlouváni už dávno před tím. Bude to takové big beatové léto u nás na zámku.

Vy jste také odstartovali registraci vstupenek na speciální zámecké prohlídky s vámi osobně, ale až na příští léto. Konkrétně na 7. červenec roku 2018. To je o ně takový zájem?
Musím říct, že moje velká kolegyně a v podstatě má pravá i levá ruka dalo by se říct, ředitelka celého provozu kultury na zámku, mě prosila, abych se pokud možno o tom vůbec nezmiňoval. Takže jste nic neslyšel.

Hrabě František Kinský, potomek kostelecké větve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova, ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové s Jakubem Schmidtem

Jako u vás na zámku se zámeckým pánem jako průvodcem vlastně vypadá? Provede návštěvníky vždy doslova od sklepa?
Nejdříve dostanou první informaci, která se odehraje na schodišti. A potom projdeme to takzvané piano nobile nebo-li to hlavní patro. Jedná se o expozici první poloviny devatenáctého století. Není to taková ta prohlídka jako támhle uvidíte, tuhle uvidíte a támhle a tak. Já při té příležitosti hodně vyprávím o rodině a mám pocit, že vyprávím o svém vztahu k rodině a o těch rodinných vztazích uvnitř. Je to spíš takové povídání než prohlídka.

Vaše rodinné předky mohou návštěvníci i vidět, protože vy tam máte sbírku portrétů téměř všech předků, ne?
Tak samozřejmě ti, kteří byli v Kostelci, tak jsou tam všichni. Já tomu říkám ksichty. A tak jim ke každému mohu něco říct, protože některé jsem zažil a o některých jsem hodně slyšel.

A co vás tak napadá, když se na ty vaše předky díváte?
Napadá mě vždycky v podstatě jediné. A to, že doufám, že vám nedělám moc velkou ostudu.

V září má být u vás na zámku festival jídla a pak něco swingového.
Ano, hned začátkem září je swing festival a potom 23. září je food festival. Ale dovolím si upozornit ještě na jednu důležitou věc. Protože Kostelec není jen zámek, ale Kostelec je i město. A Kostelec město pořádá 15. až 17. září už by se dalo říct tradiční multižánrový hudební festival Františka Ignáce Tůmy. Letos dokonce děláme jeden charitativní koncert, který jde ve prospěch centra Orion. Tam vystoupí Pavel Šporcl s orchestrem Základní umělecké školy tady z Hradce Králové. A další den na náměstí Jaroslav Uhlíř. A uzavře to celé Filharmonie Hradec Králové. Šporclův a filharmonický koncert se odehrává v chrámu svatého Jiří. A koncert Jaroslava Uhlíře je vyvrcholením akce na náměstí, jakéhosi jarmarku a dalších skupin, prostě krásný den.

Vy jste v loňském roce jako Kostelec nad Orlicí slavili sedmisté výročí.
Ano 700 let od první zmínky o Kostelci nad Orlicí. Sjeli se tam zástupci všech dalších Kostelců, kterých, pokud správně počítám a pokud jsem to nepopletl, je myslím třiadvacet.