Bohuslav Horák, manžel Milady Horákové, má pamětní desku v rodném Černilově na Královéhradecku

14. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bohuslav Horák, manžel Milady Horákové, má pamětní desku v Černilově na Královéhradecku

Letos je to 122 let, co se v Černilově na Královéhradecku narodil Bohuslav Horák. Zemědělský inženýr, novinář, a dokonce i rozhlasový dramaturg a redaktor. Účastník protinacistického a protikomunistického odboje a manžel Milady Horákové. Jeho osobnost teď připomíná pamětní deska ve tvaru břidlicové školní tabulky - na budově staré černilovské školy, což je dnes kulturní a spolkový dům. 

Reportérka Jana Kudyvejsová se na slavnostním odhalení pamětní desky potkala s knihovnicí Janou Žárskou, která to všechno vymyslela, a popovídala si také se starostou Černilova Stanislavem Javůrkem.

Od úmrtí Bohuslava Horáka, redaktora Českého rozhlasu, uplynulo ve středu 13. října 2021 právě 45 let.

Bohuslav Horák, manžel Milady Horákové, má pamětní desku v Černilově na Královéhradecku

Mimořádným hostem slavnostní události byla PhDr. Jiřina Kádnerová, emeritní ředitelka Středočeské vědecké knihovny, příbuzná Bohuslava Horáka. Přijela přítomným předat pozdrav Jany Kánské, dcery Milady a Bohuslava Horákových. Také se podělila o osobní vzpomínky na Horákovi. Kromě starosty Obce Černilov, Ing. Stanislava Javůrka, promluvil také autor desky, kameník Hynek Shejbal, ředitel Paměti národa Východní Čechy Tomáš Heller, místní učitelé a evangeličtí faráři.

Pamětní desku Bohuslava Horáka najdete na budově Kulturního a spolkového domu v Černilově na Královéhradecku. Vytvořil ji kameník Hynek Shejbal.

Ve spodní části desky je QR kód, díky kterému si můžete v mobilním telefonu přečíst celý životní příběh manželů Horákových a nebo ho najdete i na webových stránkách černilovské knihovny.

Bohuslav Horák, manžel Milady Horákové, má pamětní desku v Černilově na Královéhradecku

Bohuslav Horák se narodil v budově bývalé evangelické školy v Černilově 22. 2. 1899, v č.p. 215, současném Kulturním a spolkovém domě. Jeho dědeček, Jan Rychetský, zde působil jako řídicí učitel, maminka Milada a otec Bohuslav jako učitelé. Obě rodiny zde měly učitelský byt, Horákovi nejspíše v 1.patře. Bydleli zde do Bohuslavových osmi let. V srpnu roku 1907 se přestěhovali za prací nejprve do Nepasic, v srpnu 1909 do Bělče nad Orlicí, kde žili až do roku 1924, další rok strávili v Malšovicích u Hradce Králové a poté se přestěhovali za synem Bohuslavem do Prahy.

V roce 1927 měli Bohuslav Horák a Milada Králová svatbu. 28. 12. 1933 se jim narodila dcera Jana v sanatoriu v Praze-Podolí. S nástupem nacismu se oba, Bohuslav i Milada, začali angažovat v odboji. V srpnu 1940 však oba zatklo gestapo. Strávili pak pět let v různých věznicích, byli zde mučeni, ale oba vydrželi neprozradit informace, které od nich chtělo gestapo získat a odmítali s gestapem spolupracovat. S koncem války byli osvobozeni a mohli se po dlouhé době vrátit domů. Milada se začala po návratu domů opět aktivně zapojovat do veřejného života. Pracovala ve vedení právního odboru pražského magistrátu a stala se členkou Národně socialistické strany, později poslankyní za tuto stranu v Národním shromáždění a předsedkyní Rady československých žen. K moci se však postupně začali dostávat komunisté a Bohuslava Horáka už nechtěli pustit zpět do rozhlasového vysílání. Ač byl několik let vězněn nacisty, měl nyní problémy získat osvědčení o národní spolehlivosti.

Čtěte také

Při svém posledním veřejném projevu 22. 2. 1948 ve funkci poslankyně Milada apelovala, aby se dbalo na ideály pravdy, svobody a humanity, ve kterých vznikla naše republika. O pár dní později, po komunistickém převratu, byla zbavena všech veřejných funkcí. Po smrti Jana Masaryka Milada rezignovala na svůj poslanecký mandát. V září 1949 byla Milada Horáková zatčena. Bohuslav Horák pochopil, že musí zmizet, pokud nechce dopadnout stejně. V říjnu se podařilo převézt Bohuslava autem k Horšovskému Týnu, kde se mu povedlo, až téměř po měsíci, s pomocí dalších lidí, překročit hranice do Německa. Zdařilo se to až na druhý pokus 1. prosince 1949. Z rádia se zde dozvěděl, že jeho žena byla odsouzena k trestu smrti.

Bohuslav se po Miladině smrti zapojil do odbojové skupiny Františka Moravce v americké zóně v Německu. V roce 1954 odešel Bohuslav do USA. Dceři Janě se poprvé podařilo za svým otcem vycestovat na tři měsíce až po 17 letech od chvíle, kdy se viděli naposledy. Bylo to velmi radostné setkání. Procestovali tehdy spolu celé USA. Jana se rozhodla, že se do USA zkusí vrátit natrvalo. To se jí povedlo až v roce 1968. Jana zde poznala svého manžela, Karla Kánského a v dubnu 1971 se za něj provdala. Bohuslav Horák se do Československa už nikdy nepodíval. Zemřel 13. 10. 1976 ve Washingtonu D.C. v USA. Jeho hrob nalezneme na malém hřbitůvku v Bělči nad Orlicí. Kde je pohřbena jeho žena Milada, se dodnes neví. V Bělči je pochována také jeho sestra Milada, zvaná Miluška a maminka Milada, obě s příjmením Horáková.

Jana Žárská
(Životopis Bohuslava Horáka byl zpracován podle knihy Daniela Anýže: Jdu s hlavou vztyčenou. Vydalo ji nakladatelství Zeď v Praze v roce 2020)

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?