Bílá čokoláda není čokoláda. Evropané ji ale milují
Potravinářské normy jsou neúprosné. Aby čokoláda byla hodna svého jména, musí obsahovat alespoň nějaké procento kakaového prášku. Čím více kakaového podílu, tím kvalitnější čokoláda. Bílá čokoláda ale obsahuje jen kakaové máslo, cukr, lecitin, případně mléko a dochucovací složky. Prakticky tedy nejde o čokoládu.
Historie čokolády se v Evropě začala psát roku 1502, kdy Kolumbus přivezl první kakaové boby do Španělska. Nutno podotknout, že bez valného zájmu okolí. Situace se začala měnit až po roce 1528, kdy další dobyvatel Hernando Cortéz přivezl čokoládu – aztécký nápoj připravovaný z kakaových bobů.
V 18. století se rozšířila móda pití čokolády ze španělského královského dvora dál do Evropy. A technologie se chopili vynálezci. Holanďan van Houten v roce 1828 zjistil, jak oddělit kakaové máslo od vlastní hmoty kakaového bobu. O necelé dvě desítky let Angličané vyrobili první tabulkovou čokoládu. V roce 1875 se na trhu objevila mléčná čokoláda, 1879 Švýcar Rodolphe Lindt vynalezl tzv. konšování, které umožnilo vyrábět jemnou, na jazyku se rozplývající čokoládu a v roce 1930 uvádí firma Nestlé na trh první bílou čokoládu pod názvem Galak.
Využití a zpracování
Bílá čokoláda-nečokoláda se mlsá v podobě klasických tabulek, jako plněná čokoláda, nejrůznější pralinky nebo zdobené figurky. Svou vlastní nebarevností umožňuje dobarvit základ například červenou řepou na červeno, kurkumou na žluto, lze použít i chemicky vyrobené potravinářské barvy.
Čokolatéři ji rádi využívají v kombinacích s tmavými druhy skutečné čokolády, výrobky tak získávají nové kouzlo. O tom, že trh má o bílou čokoládu zájem, svědčí i skutečnost, že ji stále mají ve výrobním programu čokoládoví giganti vyrábějící značky Milka, Schogetten, Orion nebo Carla.
Stejně jako pravá čokoláda se i bílá musí tzv. temperovat. Na kamenném nebo nerezovém stole se převaluje rozehřátá čokoláda tak dlouho, až se zchladí na určitou teplotu. A bílá čokoláda se následně musí o dva nebo tři stupně zahřát, aby byl výrobek opravdu kvalitní, měl dobrý lesk a kakaové máslo „nevykvétalo“ na povrchu. Bílá čokoláda je k tání v teple mnohem náchylnější než čokoláda hořká.
Domácí bílá čokoláda
Kakaové máslo se běžně koupit nedá, domácí bílá čokoláda proto opravdu nemá s kakaovými boby nic společného. Přesto si ale můžete bílou cukrovinku sami připravit.
- 250 g tuku (typ Omega, Iva)
- 200 g moučkového cukru
- 1 vanilkový cukr
- 100 g sušeného mléka
- 2 rovné lžíce škrobu nebo vanilkového pudinku v prášku
Rozkrájený tuk v kastrůlku dáme do vodní lázně, vodu zahříváme, ale zprudka nevaříme. Do rozpuštěného tuku přidáme další ingredience, dobře do hladka rozmícháme a dbáme, aby do směsi nestříkla voda. Hladkou směs rozlijeme do formiček. Můžeme využít i plato z adventního kalendáře nebo bonboniéry.
Pro barevný efekt lze do formiček předem nasypat trochu barevného cukrového máčku, pro odlišnou chuť můžeme přimíchat trochu strouhaného kokosu do základní hmoty.
Naplněné formičky dáme na sníh nebo do mrazáku a zcela ztuhlé tvary snadno vyklepneme. Zajímavě mramorově vypadá kombinace bílé hmoty s trochou rozpuštěné tmavé čokolády, kterou kápneme na bílou vrstvu.
