Bělohradské lázně byly původně jen očistné. Prosluly díky léčivosti místní slatiny
Pokud byste se chtěli nechat hýčkat lázeňskou péčí a své tělo, zejména klouby, prohřát ve slatinné vaně, můžete se vydat do Lázní Bělohrad v Královéhradeckém kraji. Poklidné městečko v Podkrkonoší s příznivým podhorským klimatem obklopené lesnatou krajinou proslavilo místní léčivé „bláto“ – tedy konkrétně slatinná rašelina. Jejím zdrojem jsou rašelinná jezírka v lesoparku Bažantnice.
V polovině 19. století byl významným vlastníkem bělohradského panství Max Dormitzer, který je považován za zakladatele dnešních lázní. Běžně se ale donedávna uvádělo, že pokyn k prvním pokusům s léčbou pomocí místní rašeliny dala v roce 1885 pruská hraběnka Anna z Assenburgu na popud svého bratra, lesmistra majora Schuberta. Teď je ale všechno jinak: na půdě místního Památníku Karla Václava Raise byl nalezen doklad o počátcích zdejšího lázeňství. Vyplývá z něj, že první pokusy prováděl MUDr. Ludvík Hornov ještě za Maxmiliána Dormitzera, tedy před rokem 1881.
Pražský průmyslník dal na levém břehu Javorky, na dnešním Jiráskově nábřeží vybudovat první jednoduché lázeňské zařízení. Na něj pak po jeho smrti navázala v roce 1883 nová majitelka panství, už zmíněná Anna z Assenburgu. A tehdy začal i velký rozmach místního lázeňství. Hraběnka dala mj. postavit při miletínské silnici velký lázeňský dům ve švýcarském stylu, který měl křídla na obě strany. Prováděly se v něm koupele a toto uspořádání pavilonu vodoléčebných procedur se zachovalo dodnes.
Počet pacientů stále stoupal, přibývaly hotely i další ubytovací kapacity, například Lázeňský hotel na bělohradském náměstí. V roce 1936 byl otevřen nově postavený Grandhotel Urban (dnes hotel Grand) přímo spojený s lázněmi.
V roce 1957 vznikla ve vile Esplan dětská ozdravovna nemocí pohybového ústrojí. Zásadním byl rok 1992, kdy byla založena akciová společnost Anenské slatinné lázně. V devadesátých letech vyrostl mimo jiné nový ubytovací pavilon Anna Marie a byl rozšířen hotel Grand.
Bláto z kytek, které léčí
Rašelina nebo slatina jsou odumřelé zbytky rostlin, které se v zamokřených místech s nedostatkem kyslíku špatně rozkládají a hromadí se. Rostliny se tak samy podílejí na vytváření podkladu, na kterém pak dál rostou.
V upraveném stavu se slatina i rašelina používají pro přípravu sirnoželezitých slatinných koupelí a zábalů. Když vám hmotu nanesou na tělo nebo se ponoříte do slatinné vany, váš organismus se prohřeje do hloubky, prokrví se a záněty se lépe vstřebávají.
V Anenských slatinných lázních se mimo jiné léčí onemocnění pohybového ústrojí, poúrazové stavy, artrózy i jizvy po popáleninách kůže. Nejdůležitější součástí léčby je tělocvik a cvičení v rehabilitačním bazénu.
Za Svatebními košilemi, Karlem Václavem Raisem i na Zvičinu
Lázeňští hosté i návštěvníci města vyhledávají lesopark Bažantnici s prameny místní léčivé vody. Annamariánský s arsenoželezitou vodou a pramen Bažantnice, který dává kyselku s železitou příchutí. Lesopark nabízí ale i kulturní a sportovní vyžití. Oddechovým místem na okraji města je rybník Pardoubek, kde si můžete dopřát procházku ve společnosti dřevěných pohádkových soch.
V místě se nabízí i naučná stezka Po stopách Karla Václava Raise. Příjemný pěší výlet si můžete udělat z Lázní Bělohradu na Byšička s kostelíkem sv. Petra a Pavla, který je údajným dějištěm Erbenovy balady Svatební košile. Lákavým cílem je pak i vrch Zvičina s Raisovou chatou, zříceniny hradů Kumburk a Bradlec, hrad Pecka nebo miletínská naučná stezka Karla Jaromíra Erbena.
Partneři
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
