Archeologové odkryli v Kostelci nad Orlicí něco, co by tam podle učebnic dějepisu být nemělo

21. září 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Archeologové odkryli v Kostelci nad Orlicí něco, co by tam podle učebnic dějepisu být nemělo

Archeologové našli nedaleko cihelny v Kostelci nad Orlicí hluboký hrob z konce doby kamenné. To by samo o sobě asi nebylo úplně neobvyklé, ale protože už je na tomto místě v pořadí čtvrtý, všechny s příkopem na konstrukci pro opěru mohyly, jedná se o pohřebiště staré 4 000 let. Přitom takovéto nálezy kultury se sňůrovou keramikou se ve východní části Královéhradeckého kraje nikde jinde nevyskytují.

Za archeoložkou rychnovského muzea Martinou Bekovou se vypravila redaktorka Kristýna Štanderová.

Stojíme u hodně hluboké jámy.

„Jsme u hrobu, který pochází někdy z doby kolem 2 000 let před naším letopočtem. A kromě té hlukobé jámy tady vidíme kolem ní ještě úzký žlábek. A to nám signalizuje, že jsme u takzvaného hrobu s příkopem. U hlubokého hrobu, který byl obklopen konstrukcí, která ohraničovala mohylu, takže jsme u mohylového hrobu. Tento hrob byl původně nepochybně kostrový. Ta kostra se nám bohužel malinko rozpustila, ale jeho datování můžeme jednak usuzovat podle konstrukce toho hrobu a také podle toho pazourkového úštěpu, který jsme tam našli," říká Martina Beková.

Čtěte také

To je opravdový 4 000 let starý pazourek?
„Opravdový. Pazourek je zřejmě donešený z Polska. Je to takzvaný baltský pazourek. Je vidět, jak z něj byla odštípnutá čepelka, která tady má retušovaný bok," vysvětluje Martina Beková.

Archeologové odkryli v Kostelci nad Orlicí něco, co by tam podle učebnic dějepisu být nemělo

Znamená to, že jsme vlastně na pohřebišti, které tady nemá co dělat?
„Ano. Jsme na pohřebišti, které by tady v podstatě, tak, jak jsme se učili ve škole, nemělo správně co dělat. Jenomže, když postupně skládáme ty střípky vědomostí dohromady, z takové té takzvané depozitářové archeologie, tak se ukazuje, že ty hroby tady asi byly už i dřív. Ale nikdo je nebyl schopen správně interpretovat," říká Martina Beková.

Váš kolega tady stále ještě hlínu odhrabává. Co se tam snaží najít?
„Je tady ještě nějaký další objekt s kterým teprve začínáme. tak ještě přesně netušíme co v něm je. Vzhledem k tomu, že je to zatím poměrně mělké, tak si myslím, že je to něco úplně jiného. Že to s tím hrobem nemusí mít vůbec souvislost. Protože kolem nám běží nějaké pravěké sídliště, které bude zřejmě také starší. Není v tom příliš mnoho keramiky, jsou tu jen nějaké mazaničky, ale zatím si myslím, že to na hrob tak úplně nevypadá," vysvětluje Martina Beková.

Martina Beková a Kristýna Štanderová

Ta kultura se šňůrovou keramikou, kdo to byl? Co to vlastně bylo za lidi?
„Říká se, že to byli vůbec první Indoevropané. Je to populace, která se předpokládá, že zřejmě vstoupila do Evropy v době takzvaného malého stěhování národů, tedy na konci doby kamenné. Jakkoliv můžeme předpokládat, že když se lidé usadili a začali být zemědělci, tak se stěhovali velice málo, protože k té půdě byli připoutáni. Tak dost možná, že právě tato kultura bude trochu výjimkou," doplňuje Martina Beková.

Vy jste řekla, že se vám kostra v zemi tak trošku rozpustila. Co to přesně znamená?
„Byl sem pohřbený prostě člověk nespálený, celé tělo. Říkáme tomu odborně inhumace. Ale speciálně z této kultury se kostry nedochovávají. Policejní expertýzy nás přesvědčily, proč tomu tak je. Nejhůř se kostry dochovávají v situaci, když jsou v nějakém uzavřeném prostoru, který ale obsahuje vzduch. Tedy hrobka, rakev. Protože tam dochází k podstatně intenzivnějšímu procesu tlení. A to je zřejmě přesně to, co se stalo tady. Byly tady nějaké hrobové komory a díky tomu se ty kostry nedochovaly," uzavírá Martina Beková.

autor: KS
Spustit audio