Zvědavá ulička v Jilemnici vrací do starých časů. Roubené chalupy v ní vykukují jedna za druhou

29. prosinec 2021

Zvědavost je vlastní nejen lidem a zvířatům, ale někdy i chalupám. Tedy alespoň těm, které jsou součástí takzvané Zvědavé uličky v Jilemnici v okrese Semily na severu Čech. Ulička plná roubených chalup je jedinečným dokladem podkrkonošské architektury. Krásné domky, kolem kterých je radost se projít, byste našli zhruba dvě stě metrů od jilemnického náměstí.

V kopcovité krajině západního podhůří Krkonoš leží město Jilemnice, kde se můžete projít Zvědavou uličkou, která si vás „ohlídá“. Každý domek je vždycky vysunutý o něco víc směrem do uličky, která se tak rychle zužuje a stáčí. Roubené chalupy tak působí dojmem jisté zvědavosti svých obyvatel, kteří chtěli vidět všechno, co se dělo na „hlavní třídě“. Je to sice poetické vysvětlení, ale místní lidé spíš potřebovali hodně světla, protože často dělali drobnou práci a bílý den byl pro ně nenahraditelný.

Soubor lidové architektury v neobyčejné jilemnické uličce je dnes unikátní, protože jde o klenot lidového stavitelství. Podle emeritního ředitele Krkonošského muzea v Jilemnici Jana Luštince má ulička kořeny už v roce 1752, kdy byla na vrchnostenských pozemcích vystavěna zhruba v té podobě, jak ji vidíme dnes.

I dnes jsou chalupy malebné, protože se o ně jejich obyvatelé starají. Když napadne sníh, napovídá jen zimní výzdoba za okny i na předzahrádkách, že nejste ve skanzenu, ale v působivé obytné čtvrti. Jejich prosincová a lednová výzdoba dává vědět, že se tady stále žije.

V této jilemnické uličce ožívá kouzlo starých časů

Domy, které svou architekturou patří k tzv. pojizerskému typu, jsou roubené z mohutných trámů, spáry mají vyplněné mazaninou z jílu, plev a pazdeří. Jejich nejhonosnější část tvoří lomenice s ozdobně vyřezávanými lištami. V minulosti v nich žili hlavně drobní řemeslníci, tkalci, pekaři, fiakrista, cvočkař nebo kartáčník. Součástí uličky jsou i dvě sochy Jana Nepomuckého z 18. století.

„Bydlet ve městě se vždycky vyplatilo, lidé byli víceméně osvobozeni od roboty. Tady ve Zvědavé uličce, kde bydleli spíš chudší obyvatelé, měli asi jen šest robotních dní v roce, třeba při senoseči nebo při žních, což je velmi málo. A za malý peníz se navíc mohli z roboty vykoupit úplně, tak pro ně takové bydlení určitě bylo dobré,“ přibližuje Jan Luštinec staré jilemnické časy.

Součástí Zvědavé uličky je lidová socha sv. Jana Nepomuckého

Snadno se do nich můžete vrátit i vy, když přijmete pozvání nejen na naučnou stezku Jilemnice známá neznámá, ale hlavně na její poetickou součást – do Zvědavé uličky, kterou najdete jen necelých dvě stě metrů od jilemnického náměstí. Jilemnice by totiž bez ní nebyla úplná.

Spustit audio