Zelený čtvrtek je zelený omylem. Původně se jmenoval lkavý
Křesťané dnes slaví Zelený čtvrtek. Lidové pověry mluví o tom, že byste se v tento den neměli s nikým hádat a ani si nic od nikoho nepůjčovat. Večer v chrámech naposledy zazní zvony, potom odletí do Říma a biskupové budou kněžím umývat nohy.
Podle tradic v chrámech umlknou zvony navečer a jejich zvonění se potom vrátí až v noci o Bílé sobotě.
Zelený se tomuto čtvrtku vlastně říká omylem. Vznikl zkomolením původního německého názvu Greinendonnerstag, tedy „lkavý čtvrtek“, na Grünner Donnerstag, Zelený čtvrtek.
„Zelená barva je pouze v tom názvu, ale dnes se oblékáme do bílého roucha, protože si připomínáme jednak kněžství, protože Ježíš se svými apoštoly zasedl ke stolu a pověřil je určitými úkony, měli potom pokračovat v tom, co dělal Ježíš. Takže proto jsme v bílém,“ vysvětluje duchovní římskokatolické církve Miloš Szabó.
Na Zelený čtvrtek také biskupové myjí svým kněžím nohy. Je to odkaz na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům krátce před jeho ukřižováním.
„Je pravdou, že už mi dávnou nikdo nemyl nohy, ale po stránce liturgické kněží myjí nohy, takže kněz ve své farnosti myje nohy vybraným mužům,“ doplňuje Miloš Szabó.
V dřívějších dobách jedli lidé na Zelený čtvrtek zelené pokrmy, především zelí a hrách. Zvláštní význam měly zelené první jarní byliny, ze kterých se vařily polévky. A třeba některé pivovary přichystaly na dnešní den speciální zelené pivo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nic nenasvědčuje tomu, že předání funkcí bude hladké. První měl Pavlovi volat Zeman, míní politolog
-
Turecko by mohlo dostat stíhačky, až podpoří vstup Švédska do NATO, navrhuje část senátorů USA
-
V auditu na Hradě jsme nic nevynechali. Jsem ale připraven s Pavlem jednat, říká šéf kontrolního úřadu
-
‚Ne všem Rusům chybí soucit s Ukrajinci.‘ Pietní místa obětem z Dnipra už vznikla v 60 městech