Vzpomínka na dětství: Jak Romové na východním Slovensku slavili Vánoce?

25. prosinec 2021

První svátek vánoční neboli Boží hod by měl podle křesťanských tradic připomínat den narození Ježíše Krista v Betlémě nedaleko Jeruzaléma. Dnes se tento slavnostní den nese v duchu rodinných návštěv a hodování. Na své dětství a vánoční zvyky vzpomíná romská spisovatelka Irena Eliášová.

Spisovatelka Irena Eliášová

„Bývalo to opravdu krásné. Žili jsme v osadě, bylo nás devět dětí plus rodiče. Po večeři k nám chodili přát strejdové, hrálo se, tancovalo a veselilo až do rána. Prakticky všichni, kteří přišli, byli muzikanti. Zazpívali třeba i Tichou noc,“ vzpomíná Irena Eliášová.

Podle Eliášové řada vánočních zvyků a tradic upadá v zapomnění. Nejvíc jí však chybí členové rodiny, kteří už nejsou mezi námi.

„V dětském věku se člověk těší na Vánoce. Maminka chystá na všechny sváteční dni, aby bylo na stole jen to nejlepší. Pamatuji se, že bývalo až metr sněhu. A my si v té zimě venku hráli a těšili se na večeři. Chybí mi nejenom moje rodina, ale i ostatní – strejda, děda, aj. Dneska už spousta z nich nežije, moc mi chybí.“

Během vánočních svátků se každoročně schází celá rodina.

„S manželem se na vždycky těšíme a chystáme se na to. Všechny tři naše děti včetně vnoučat chodí na Štědrý večer k nám, takže u stolu bude jedenáct lidí. Navíc nachystáme o jeden talíř navíc, pro nějakého hosta.“

K Vánocům patří kromě pohody a rodinné pospolitosti i dobré jídlo. Nejen u Romů se vždy připravovalo to nejchutnější a na sváteční tabuli se nešetřilo.

„Kromě kapra, řízku a salátu chystám ještě bobaľky se zelím, na které se všichni těšíme.“

autor: Rena Horvátová
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.