Výzkum zjišťuje, zda ve školách přibývá antisemitismu, začíná Štetl fest a navštivte židovskou Čkyni

Nový výzkum chce zjistit, zda ve školách přibývá nesnášenlivosti

Válka na Ukrajině a nejnovější izraelsko-palestinský konflikt otřásly dlouholetým pocitem bezpečí západní společnosti. Vnímají nějak tyto významné geopolitické události i děti? A pokud ano, jak? A jak se s nimi vyrovnávají? To jsou otázky, které vedly Institut Terezínské iniciativy k tomu, aby spustil nový výzkum mezi učiteli. Pokusí se zjistit, zda a jak moc ve školách přibývá projevů antisemitismu, ale i anticikanismu, rasismu a xenofobie. S projektovou manažerkou a lektorkou institutu Danu Gabaľovou po telefonu mluvila Noemi Fingerlandová.

„Samotný výzkum sleduje, jak se mění vztah k minoritám, jak se tyhle věci projevují mezi žáky,“ říká Gabal‘ová a dodává, že také považuje za velmi zajímavé, jak učitelé na případné projevy nesnášenlivosti reagují.

Je mezi učiteli o dotazník zájem? Vnímají nějak nárůst projevů rasismu a xenofobie? A jak by měli učitelé „správně“ reagovat? Poslechněte si celý rozhovor s Danou Gabal‘ovou.

Co nabídne Štetl fest

Přeživší holocaustu Petr Haimann si z koncentračního tábora Terezín přivezl balíček karetní hry Černý Petr. Stále jej má schovaný. Ještě nedávno mu ale chyběla jedna karta. Jeho sada je nyní opět kompletní díky výtvarné soutěži, kterou vyhlásila Židovská obec Brno. Vyzvala děti a mládež, ať kartu namalují. Nejlepší práce uvidí zájemci v Café Paměti národa na Radnické ulici v Brně v rámci třetího ročníku mezinárodního festivalu židovské kultury Štetl fest, který začíná už ve čtvrtek 29. srpna. Podrobnosti měla Martina Pouchlá.

Do soutěže dorazilo téměř 650 obrázků ze 113 institucí, zejména škol, dětských domovů či center volného času. Odborná porota v čele se samotným Petrem Haimannem vybrala vítěze, jehož dílo dotvoří tištěné vydání karet Černého Petra. Nejlepší práce budou k vidění na výstavě v Café Paměti národa. Ukáže se také výtvarná tvorba Petra Haimanna z Terezína. Ředitelka Štetl festu Eva Yildizová také slibuje jedno odhalení.

Štetl fest navíc chystá další vernisáže. Jedná se třeba o výstavu přeživší holokaustu Helgy Hoškové-Weissové ve Vile Šťasny. Petr Bureš představí ve vile Löw-Beer sérii obrazů s názvem Florentin, Franz Kafka Spital představí fotografie Jindřicha Štrajta. Kromě výstav nabízí Štetlfest více než stovku akcí, mezi nimi přednášky, diskuze, komentované prohlídky, divadla, koncerty i workshopy.

Synagoga ve Čkyni u Volyně

Čkyně na Prachaticku se dočkala stavby synagogy se židovskou školou v roce 1828. O pár let později už měla obec třetinu obyvatel židovského vyznání. Klasicistní budova po druhé světové válce degenerovala, až hrozilo její zbourání a rozparcelování pozemku na stavbu rodinných domů. Po revoluci se iniciativy chopili dobrovolníci a budovu zachránili. Teď je z ní kulturní prostor pro celou obec. Natáčela v ní redaktorka Kateřina Havránková.

„Ta truhlářská dílna příliš neprospěla synagoze a na druhé straně ji pomohla zachránit tím, že tady vůbec nějaký život byl,“ říká Vladimír Silovský, který byl v týmu, který se už od 90. let – a zdárně – pokoušel opravit synagogu ve Čkyni.

Asi hlavní zajímavostí „čkynské synagogy je určitě to, že se dochovala Tóra. Tóra byla nalezena při rekonstrukci střechy v 90. letech. Do té doby, než se dostala sem k nám, tak ji čekal ještě pohnutý osud. 20 let odpočívala u pana doktora Podlešáka na půdě, než jsme se vlastně dali do opravdové rekonstrukce synagogy a měli jsme šanci ji zrestaurovat a dneska je součástí synagogy,“ vysvětluje průvodkyně Hana Dědová.

Jak se Židé zapsali do historie Čkyně? A co vše je tam teď k vidění?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.