Výročí 175 let od úmrtí F. J. Gerstnera si připomene obec Mladějov

"Svým výrokem: Nikde, kde nejsou s úspěchem pěstovány přírodní vědy fysika a matematika, nemůže se průmysl povznést ze své zaostalosti - zdůrazňoval nadčasově význam technických disciplín pro společnost," uvedl rektor ČVUT prof. Václav Havlíček.
Ve spolupráci s Českou národní bankou vydalo ČVUT v rámci svých Oslav 300 let r. 2006 pamětní stříbrnou minci u příležitosti 250. výročí narození F. J. Gerstnera.
František Josef Gerstner (1756 - 1832) se narodil v Chomutově, kde studoval jezuitské gymnázium. V letech 1772 - 1777 se zabýval na pražské univerzitě elementární a vyšší matematikou a astronomií. Po absolvování studia v roce 1777 pokračoval ve studiu na Hergetově inženýrské škole. Dva roky po studiích se zabýval praktickým zeměměřičstvím. V roce 1781 odešel do Vídně, aby studoval medicínu, ale brzy tohoto studia zanechal a působil na vídeňské hvězdárně. Ta se mu stala průpravou pro funkci adjunkta na hvězdárně v Praze od roku 1784. Po roce publikoval Gerstner astronomickou práci, ve které opravil zeměpisnou délku řady významných evropských měst. Na základě této studie ho Královská česká společnost jmenovala řádným členem. Zastával místo vrchního inženýra a od roku 1787 i vedoucího komise pro vyměřování pozemkové daně.
Ve školním roce 1788/89 byl pověřen suplováním vyšší matematiky na pražské univerzitě a v roce 1789 byl jmenován profesorem vyšší matematiky. Přednášel matematickou analýzu a astronomii, mechaniku a hydrauliku. Ve svém pedagogickém působení se zaměřil především na uplatňování teoretických poznatků do průmyslové praxe. Kladl důraz na aplikovatelnost přednášených partií. Stal se velmi vyhledávaným odborníkem v oblasti textilních a hutních závodů.
V roce 1795 byl Gerstner povolán jako přísedící vídeňské Studijní dvorské komise. Pro tuto komisi zpracoval v r. 1798 podle vzoru pařížské École Polytechnique návrh na reorganizaci rakouského technického školství. Jeho návrh, obsahující výuku mineralogie, botaniky, zoologie, základy polního hospodářství, fyziky, lučby, základy zeměměřičství, hornictví, hutnictví a vojenských věd byl přijat, ale zůstal nerealizován. Doporučoval, aby posluchači nejprve absolvovali filosofii a složili přijímací zkoušky z přírodopisu, matematiky a fysiky. Studium uvažoval jako tříleté, pro obory se zemědělstvím, hutnictvím a hornictvím jako pětileté.
Myšlenky původní koncepce zaměřil v letech 1803 - 1806 na technickou výuku podporující industriální praxi v českých zemích. Ve velmi okleštěné podobě byl jeho návrh přijat českým sněmem a vyučovat se na Královském stavovském technickém ústavu podle jeho nové koncepce začalo až 10. listopadu 1806. Gerstner se stal prvním ředitelem a profesorem matematiky a mechaniky (hydrauliky). Současně působil na pražské univerzitě. Za své zásluhy byl v roce 1808 vyznamenán Leopoldovým řádem, 1810 povýšen do stavu rytířského. V roce 1811 byl císařem jmenován ředitelem vodních staveb v Čechách. V ústavu stál po třicet let jako jeho ředitel.
Jeho práce se neopírala pouze o školu, v roce 1807 byl vyzván Hydrotechnickou společností, aby prozkoumal možné propojení Vltavy a Dunaje plavebním kanálem, navrhl výstavbu koněspřežné železnice mezi Českými Budějovicemi a Lincem.
Na doporučení studijní dvorské komise z roku 1818 podal návrh na reformu pražské polytechniky. Odmítl ji však reformovat podle vídeňské a vypracoval velmi rozsáhlý projekt apelující především na potřeby českého průmyslu a zemědělství.
Tento návrh byl pro nezbytné vysoké finanční náklady v roce 1821 zamítnut - důsledkem bylo pozvolné zaostávání školy a velmi malá konkurenceschopnosti s ostatními evropskými školami. Stáří a zhoršující se stav Gerstnerovi nedovolovaly pokračovat v započaté práci a především bojovat s legislativní zvůlí, která velmi jeho práci brzdila.
V roce 1831 vydal Gerstner své proslulé dílo Handbuch der Mechanik. Rok na to odešel do penze za svoji dcerou do Mladějova u Jičína, kde 25. června 1832 zemřel.

Logo|foto:Český rozhlas