Varroáza včelstev je velice nebezpečné onemocnění, může za hromadné úhyny včel. Prevence ale existuje
Mnoho let ničí spoustu včelstev choroba zvaná varroáza. Před ní varuje i Jaroslav Sedláček, letitý včelař z Příchovic u Přeštic v západních Čechách a učitel včelařství.
„Varroáza včelstev je velice nebezpečné onemocnění. Trvale sužuje a oslabuje naše včelstva a v důsledku tohoto oslabení jdou do popředí sekundární nemoci - nosema, mor plodu, viry, které zánik včelstev dokonají,“ vyjmenovovává učitel a včelař.
Český svaz včelařů spolu s Výzkumným ústavem včelařství zpracoval metodu, která se léta aplikuje. Ale ani sebelepší metoda, pokud se nedodržují jednotlivé úkony a termíny, léčení nemá význam a je neúčinné.
„Důležité je, aby si všichni včelaři uvědomili, že k nim varroáza nepřišla pěšky. Je o zalétávání včel, atraktivnosti matek a sociálních jistotách každého včelstva,“ říká učitel včelařství Jaroslav Sedláček. Podle něj se musí s varroázou bojovat po celý rok, aby se naše včelstva uchovala a nebyly takové hromadné úhyny jako ve světě, potažmo i u nás.
Prevence před varroázou
„Na jaře, před uvolněním včelího hroznu, by měli včelaři provést – bez rozdílu zimních výsledků spadu – nátěr plodu přípravkem M1AER s následným zafumigováním Varidolem. Nebylo zatím prokázáno, že by na křížové podání dvou léčiv byla rezistence. Kdyby nezabralo jedno, zabere druhé.“
„Důležité ale je, aby se včelaři z okolí domluvili a vše dělali v jednom termínu. Je to vše o zalétávání. Co je platné, když to jeden udělá a dalších deset ne. Reinvaze je z prostoru, a pak je to zase boj na dlouhou dobu,“ posteskl si Jaroslav Sedláček.
V průběhu sezóny je třeba aplikovat alespoň 2x kyselinu mravenčí (Formidol) podle návodu v příbalových letácích. Na zimu, koncem září a začátkem října, provést první fumigace Varidolem, případně dát gabonové pásky Flumethrin 4 mg do včelstva a po měsíci je vyndat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
