V Královéhradeckém kraji je 24 problémových lokalit s Romy

Žádná z nich se však nepodobá známému romskému sídlišti Chanov v Mostu. Většinou jde o jednotlivé domy či skupiny domů, které převážně obývají Romové.
Radnice v Broumově závěry ministerského průzkumu zpochybnila jako zjednodušené. "Romové u nás sice tvoří téměř desetinu obyvatel, ale nežijí v žádných vyloučených ghettech," řekl místostarosta Jiří Ringel. Spolu s Romy v domech s nižším bytovým standardem podle něj žijí i jiní sociálně slabší občané, kteří si nemohou dražší bydlení dovolit.
Řešení romského problému je podle něj dlouhodobá záležitost. "Úspěšně se nám například daří ve spolupráci s úřadem práce zaměstnávat asi tři desítky Romů na veřejně prospěšných pracích," řekl Ringel. Romům podle něj pomáhají i tři terénní sociální pracovníci, radnice má program prevence kriminality dětí a mládeže a podporuje občanská sdružení pracující s Romy.
Pozornost v Broumově začátkem září vzbudil volební program nezávislých kandidátů za Volbu pro město mířící proti místní romské menšině. Místní kandidáti strany v něm voličům slibují, že radikálně zatočí s parazitováním sociálně nepřizpůsobivých občanů na sociálních dávkách. Kandidáti také chtějí zabránit přílivu slovenských Romů do Broumova.
Radnice v Náchodě a Hradci Králové tvrdí, že žádné větší problémy s romskou komunitou nemají. "Problematické lokality s Romy ve městě nemáme. Situace není v Náchodě nijak nestandardní, jednotlivé problémy řešíme průběžně," řekla mluvčí náchodské radnice Nina Svobodová. Doplnila, že radnice dotuje provoz romského komunitního centra v Kladské ulici a přispívá na mzdy dvou terénních sociálních pracovníků.
Podle náměstka hradecké radnice Martina Soukupa problém s romskou komunitou ve stotisícovém Hradci Králové neexistuje. "S romskou komunitou dlouhodobě pracujeme. Nesnažíme se je převychovat, snažíme se jim pomáhat, přičemž se zaměřujeme hlavně na děti," řekl Soukup.
Velký rozruch vzbudil loni postup radnice v Kostelci nad Orlicí na Rychnovsku, která za dramatických okolností vystěhovala několik desítek Romů bez nájemních smluv z městské ubytovny. "Ubytovnu jsme přestavěli na byty. Žádní Romové z původní ubytovny v bytech nebydlí, protože podmínkou přidělení bytu byla bezdlužnost vůči městu," řekl kostelecký místostarosta Jiří Bartoš. Dům v centru Kostelce, který ministerská studie označila za vyloučenou lokalitu, čeká podle Bartoše demolice. "Romové z něj odešli sami," řekl.
Hejtmanství považuje za největší problém romské populace nízkou vzdělanost, vysokou a dlouhodobou nezaměstnanost a problémy s bydlením. "Situace v kraji však nevybočuje z celorepublikového průměru," řekl mluvčí kraje Imrich Dioszegi.
Situaci Romů se kraj snaží řešit zejména podporou jejich vzdělávání. Finanční příspěvky kraje směřují do podpory rekvalifikace Romů či na jejich kulturní a sportovní akce. Například občanské sdružení Salinger, které provozuje dvě komunitní centra v Hradci Králové, získalo od roku 2004 od kraje a z fondů Evropské unie přes tři miliony korun.
Od začátku příštího roku bude Romům v kraji pomáhat poradna občanského sdružení Sbližování, která bude mít sídlo v budově krajského úřadu. "Budeme Romům pomáhat řešit mnohdy svízelné životní situace či právní problémy. Provoz poradny bude financován z grantu ministerstva práce," řekl předseda sdružení František Kolář.