V Koutech u Hlinska mají výjimečnou zahradu. On pěstuje bonsaje, ona skalničky

„Tady mám cypřišky, buk, modřín, lípu, rododendrony, mochny, borovice. Třeba tuhle malou lípu jsem našel v přírodě a začal jsem ji tvarovat. Teď je jí 25 let,“ ukazuje vytvarovanou miniaturu lípy Zdeněk Šulc.

Zdeněk Šulc se specializuje pro změnu na bonsaje|foto:Jitka Slezáková, Český rozhlas

Chloubou pana Šulce je fíkus, který si koupil ke čtyřicátým narozeninám. „Tomu fíkusu je teď tak osmdesát let. Je to můj nejstarší kousek. Na léto ho dávám ven, ale jinak musí být doma, je to pokojovka,“ popisuje bonsaj zahrádkář Šulc. Před čtyřiceti lety viděl v časopise obrázek bonsaje a návod, jak na to. Zalíbilo se mu to a učil se stylem: pokus-omyl.

„Neumím si bez této záliby představit život. Je to tak něco nádherného, když si můžu vytvarovat rostlinku podle svého,“ svěřuje se Zdeněk Šulc.

Začněte s netřesky a rozchodníky

Helena Šulcová se pro změnu věnuje skalničkám. A stejně jako její manžel si začala svůj koníček užívat hned poté, co postavili dům a založili zahradu. Do svých koníčků si vzájemně nemluví, každý rozumí tomu svému.

„Co bych doporučila skalničkářům začátečníkům? Určitě nezačínejte náročnými rostlinami jako jsou třeba hořce. Na začátku zkuste spíše rozchodníky, netřesky, pak třeba tařičky, plaménky nebo karafiátky. Každá rostlinka potřebuje něco jiného. Jedna více vápníku, druhá více rašeliny. Je potřeba se stále učit,“ podotýká zahrádkářka Šulcová.

Skalničkové království paní Šulcové|foto:Jitka Slezáková, Český rozhlas

Manželé Šulcovi mají pro své koníčky prostorné zázemí v podobě zahrady, kde není nouze ani o trávník. Na ten je expert jejich syn Radek, který vyhrál v rozhlasové Velké jarní soutěži zahradní traktůrek. Syn seká trávu a rodiče mají dostatek času na své zahrádkářské záliby

Poslechněte si reportáž v Hobby magazínu.