V klášterním komplexu Zlatá Koruna na jihu Čech můžete nahlédnout do prostor barokní lékárny
Historie kláštera ve Zlaté Koruně na Českokrumlovsku na jihu Čech se začala psát roku 1263. Nebyla ale příliš radostná. Vypálili jej husité, po josefínských reformách se z něj stala slévárna a dílny a zdejší nejslavnější obraz Madony zlatokorunské odtud v roce 1938 v tajnosti odváželi ukrýt před německými vojsky do Prahy. O to radostnější je procházet je expozicemi Zlaté Koruny dnes.
Nejnovější místní expozicí je barokní lékárna. „Je to skutečně původní barokní soubor zakoupený Národním památkovým ústavem díky dotaci ministerstva kultury od soukromého majitele,“ vysvětluje průvodkyně Kateřina Tarantová. Ačkoliv celý lékárenský soubor pochází z Jezuitské koleje v Jihlavě, svoji logiku v klášterním komplexu má. „My víme, že lékárna v klášteře byla až do jeho zrušení v roce 1785. A teď ji můžeme návštěvníkům ukázat.“
Soubor barokní lékárny se skládá z více než tisíce kusů různých lékárenských nádob, stojatek, laboratorního skla a léčiv rostlinného původu. V některých z nich byste dodnes našli zbytky původních medikamentů. Nechybí ani tára, tedy pracovní stůl lékárníka, na kterém mimo jiné stávaly i nezbytné váhy.
Podle údajů Národního památkového ústavu vznikaly ve většině klášterů už ve středověku prostory k ubytování hostů a péči o nemocné. Součástí takovýchto klášterů byly také lékárnické zahrady, kde se pěstovaly byliny, z nichž se vyráběli léčivé přípravky. Mnich, který se o zahradu a výrobu léků staral, se nazýval infirmarius.
Soubor barokní lékárny je nejnovější expozicí zlatokorunského kláštera. Nejstarším místem je Kaple andělů strážných, která se začala stavět souběžně s klášterním kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Její horní patro sloužilo jako takzvaný trezor, bylo to místo pro uchování nejvzácnějším památek a předmětů řeholního řádu Cisterciáků. Tam podle legendy uchovávali i trn z Kristovy trnové koruny, podle které se vlastně kdysi původně klášter jmenoval, Svatá Kristova koruna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
