Úterní Noční linka: Odloučení a návraty

Byli jste někdy, ať už dobrovolně, nebo nuceně, opravdu dlouhý čas vzdáleni od svých blízkých? Ať už z důvodu nemoci, dlouhého zahraničního pracovního pobytu, nebo jste jako velmi mladí pobývali převážnou část roku na internátě, protože domů to zkrátka bylo příliš daleko? Jak jste zvládali dlouhé odloučení od rodiny, partnera a jaké pak byly návraty?

Dlouhé odloučení od rodiny bývá těžké pro obě strany. Bohužel v našich životech mnohdy nastanou situace, kdy se zkrátka nemůžeme rozhodnout jinak. Pro někoho odloučení vznikne povinnou pracovní cestou, jiného čeká dlouhá hospitalizace v nemocnici, před dalšího se postaví zajímavá životní zkušenost, které jednoduše nemůže říci ne. A co třeba odloučení ve vojenských rodinách, kde partner odjíždí na dlouhé mise, často nasazuje život a doma jej čeká žena s dětmi. Jak zvládnout čas, který musíme trávit bez našich blízkých s nonšalancí a úsměvem? A jak potom uzvládnout návrat, protože ani takové návraty po dlouhé době, kdy je třeba se znovu sžít, nemusejí být úplně jednoduché? Máte takovou zkušenost?