Turistické léto v Krkonoších doprovází výstava o kávě

V Krkonoších se stala káva zvláště populární díky ojedinělé chuti, o kterou se zasloužila pramenitá horská voda. V Jilemnici a okolí se káva šířila především ve šlechtických a měšťanských domech a získala si mnoho příznivců.
Káva ale vyvolávala také odpor. Drahný se zmínil o Gallašově Bromatologii z roku 1826, kde stojí: "K tomuto cizineckému nápoji, jenž velmi na naše nervy oučinkuje, je dráždí, oslabuje, mohou se slušně oné nemoci přičítati, jež kdysi ve vsi docela neznámé byly, totiž páry, zlatou žílu, přílišný tok krve měsíční, zármutek a malomyslnost, ouzkostlivost srdce, drkotiny rukou a jiné mnohé těm podobné nemoci zpanštělých lidí".
Podle Drahného ovšem naši předci používali kávu i jako lék. Časopis turistů z roku 1899 doporučuje kávový prášek coby náhražku antiseptického obvazu chránícího před hnilobou. Z Vavákových Pamětí vyplývá rovněž její předepisování proti "zastuzení sleziny" a "rozlití žluči".
Jak řekl ředitel muzea Jan Luštinec, návštěvníci mohou vidět kávové mlýnky, pražiče kávy, kávové servisy, reklamní plakáty a nástroje ke zpracování kávy. "Nesmírně zajímavou věcí je obchodní, krámský pražič kávy," upozornil Luštinec. V dobách nouze, především během válek, používali chudí horalé náhražky kávy. Nešlo jen o klasickou cikorku, ale také o kroupy pražené s cukrem, zrnka šípků, žaludy nebo plané třešně. Pražily se a tloukly i s peckami. "Mimochodem, z krup se dělala velmi lahodná káva," prohlásil Luštinec.
Výstava o kávě skončí 12. září. Kromě pondělků si ji lze prohlédnout od 08:00 do 12:00 a od 13:00 do 16:00. V červenci a srpnu až do 17:00.

Logo|foto:Český rozhlas