Jana Jirkov|dobrý večer pane honzo, píšu písemně dopisy v podobě pohlednic na vánoce a velikonoce
Standa |Klobouček pane Macoun,jak zvládáte vysílání ikdyž je to kolikrát mimo...k tématu...jsem z českého ráje.. mám kamaráda v Jeseníkách.. píšeme si dopisy běžně, máme rádi "staré časy" a kromě dopisů si pošleme i pohled poštou... navzájem kdo kde jaké místo navštívil.... pěkný večer přeji
Bohouš |PS: Dopisy jsem zásadně posílal z pošty. Páč jsem nevěřil naší líné pošťačce, že vybírá poštu denně a já chtěl mít jistotu, že moje milá dostane dopis včas. Dobrou noc
Anna|Dobrý večer,
pokaždé, když moderujete Vy, zní monotematické písničky. Minule o štěstí, dnes o dopisech. Mám za to, že je vybíráte Vy, nikoliv hudební dramaturg.Nebo je to možná záměr, ale u jiných moderátorů jsem si to nezaznamenala..
Michaela|Dobrý večer, toto dnešní téma vyvolalo v naší domácnosti bohatou diskuzi mezi mnou a mým manželem o tom, kdy jsme napsali poslední soukromý dopis. Já jsem si nevzpomněla vůbec, ale manžel si uvědomil, že mi dříve, což je asi víc jak 30 let posílal dopisy z lázní, Já jsem si při této příležitosti uvědomila, ještě jeden aspekt takových ručně psaných dopisů. Na rozdíl od mailů a SMS zpráv je možné si je na desítky let uschovat. . Já jsem minulý rok v mém rodném domě objevila náhodou krabici mé osobní korespondence staré více jak 50 let. Byly tam dopisy mých francouzských přátel a také milostné dopisy nejen od mého manžel, ale také od mé tehdejší velké lásky. Protože byl ode mne vzdálen přes 100 kilometrů psali jsme si velmi často. Během dvou let mi poslal přes 200 dopisů. Jelikož mám uloženo jeho telefonní číslo , světe div se, pocítila jsem potřebu mu sdělit, co jsme objevila. Napsala jsem mu docela dlouhou SMS zprávu. Zavolal mi, což mne potěšilo, ale konstatoval, že mi radši telefonuje, neboť posílání zpráv mu připadá velmi neosobní. Tak jsem se trochu chytila za nos. Jsem ráda, že tato moje korespondence zůstala zachována a já po tolika letech si před spaním pročítám všechny tyto dopisy, ať české, nebo francouzské a dělá mi to velmi dobře, vyvolávat staré vzpomínky. Zdraví z Brna Michaela.
Bohouš |Dobrý večer. Máte krásné téma. Kde jenom začít. Můj poslední dopis jsem psal plus mínus před 30ti lety. V té době nebyl žádný internet, tím pádem ani sociální sítě, ale pro nás náctiletý byl časopis Bravo a v něm byly seznamky. Takže jako náctiletý jsem si dopisoval s holkama přes seznamku. Samozřejmě dopisní papíry byly i s obálkou s natištěnou růží, nebo jinou květinou. Jestli byli navoněné? Je to možné, dám za to půl ruky do ohně. Od té doby jsem žádný dopis nenapsal a ani nedostal, mohu říci, že dneska už ani neumím psát psacím písmem, maximálně tiskace, jako v SMS. Nedávno jsme s kamarádem zkoušeli napsat všechny písmena z abecedy psace, tiskace, malé, velké a dělalo mi to hodně, hodně, hodně moc velké problémy. Nebudu chodit kolem horké kaše. Dostal bych dostatečně, jako vždycky. Přeji Všem krásný nový den, celé jaro, celý rok a ať je Vám krásně až do té doby, než přijde zubatá, kterou stejně dáme levou zadní :-)
Bedřich|Dobrý večer pane Honzo já když posílám dopis tak jedině
Doporučeně je to lepší ale dražší to nevadí ale máte velkou záruku
Že to přišlo. Nashledanou
Magda|Dobrý večer, pane Macoune, měla jsem 90letou přítelkyni, která měla také přes 90 let starého bratra. Před Vánocemi mu napsala dopis, ten odnesla do poštovní schránky a šla si nakoupit. Bohužel na přechodu ji srazil řidič, který nestačil zabrzdit. Po Novém roce na zranění zemřela. Celý život dopisy schovávala a mně je předčítala. Moc na ní vzpomínám, byla to moudrá žena, přestože neměla žádné vzdělání.
Dana|No zrovna na dneska jsem na půdě narazila na jednu krabici, byla zaprášená a plná dopisu a byly to dopisy od rodičů, co mné a bratrovi posílali na internát, do pionyrskeho tábora a taky jemu na vojnu. Tak jsem je schovala a musíme si je přečíst, jsou staré přes padesát let, rodiče tu už nejsou a pak je asi už zlikvidujeme. To se mi zrovna hodilo k dnešnímu tématu.
Jana|Tak poslední soukromý dopis jsem posílala vloni, bylo do to Chomoutova u Olomouce, bylo to velmi důležité, tak jsem šla na poštu, ověřila jsem si, že to tam určitě na druhý den bude. Ještě jsem připomínala, aby to náhodou nedoručili do Chomutova v Čechách, prý nemusím mít strach, je tam PSČ. Dopis byl expres a doporučeně, zaplatila jsem nějak kolem 65 korun, nevím už přesně, ale hlavně že tam jako na druhý den bude. Uběhlo asi osm dní a dopis pořád nikde. Měla jsem potvrzení, tak jsem šla na reklamace a velmi ochotná úřednice mi dala číslo, tak jsem zavolala na různá místa a nakonec se přišlo na to, že pošťačka měla dopis pořád někde v kabeli, protože tam prý nikdo jiný nic neměl, tak tam nešla a dala ho v nějaké jiné vesnici na poštu a my jsme si tam pro něj "expresně" za 9 dní zajeli. Od té doby doručuji osobně. V Chomoutově jsem vlakem za hodinu a držím si obálku v ruce.
frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.REDAKTORE A POSL.N.L.POSLEDNI DOPIS JSEM NAPSÁL V ROKU1962,A TO BYL DOPIS Z VOJNY,KDE JSEM MANŽÉLCE PSÁL DOPISY KAŽDÝ DEN,BYLO TO Z PODŮSTOJNICKÉ ŠKOLY.AŽ JSEM SE VRÁTIL ZPĚT NA ÚTVAR DO SÁZAVY,TAK UŽ JSEM DOPISY NEPSÁL,PROTO ŽE JSEM BYL ČASTO DOMA.V POSLEDNI DOBĚ SEM TAM POŠLU BALÍČEK,NO A TAM PŘILOŽIM NĚCO NAPSANÝHO.ZDRAVI FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
Michal Sedlák z Myšlína|Zkraje roku jsem psal dopis kamarádce, která bydlí v Žukovském. Vytáhl jsem psací stroj s azbukou a pustil se do toho. A jelikož jsem chtěl, aby poznala můj rukopis, přestože psací azbukou psát neumím, přiložil jsem k tomu listu ještě druhý, vlastnoručně psaný list s českým překladem toho prvního. A pak jsem ještě připojil nějaké pohlednice Prahy. To celé jsem vložil do obálky, tu opatřil známkou E a pak šel psaní vhodit do schránky. Představte si, dopis do dnešního dne nedošel. Před časem jsem jiné kamarádce, která bydlí v Orenburgu, posílal vánoční přání. Ani to však svého adresáta nenašlo. Chtělo by se říct, že dopisy do těchto končin tak spolehlivě, jak jsme u nás zvyklí, prostě nechodí. Jenomže dopisy, které jsem do dané země posílal před rokem 2022, došly všechny, stejně jako ty, které jsem dostal. A z těch dvou, které jsem posílal po roce 2022, nedošel ani jeden. Může za to změna jisté situace, o které všichni víme? Ať tak nebo tak, od posílání dopisů mě to neodradí. Má to totiž svoje kouzlo. Kouzlo, které milovníci poštovní korespondence moc dobře znají.
Allena|Mobile a tablety jsou dopis ne zdravím vás jste nej a nejlepsi....
Marek|21.7.2007 jsem na tehdejším Pichtově stroji napsal dopis svému spolužáku ze základní školy k jeho blížícímu se svátku - v té době jsem ještě neměl notebook a nevěděl jsem, co to je email. Odpověď mi ale tehdy nedorazila - jednak proto, že můj spolužák byl v Chorvatsku a také proto, žejsem dopis odeslal z domu své babičky na Slovensku. Dopis na rozloučenou bych si napsat netroufl, protože se obávám, že by se ho mohl zmocnit někdo nepovolaný - obzvlášť bulvární média!
Jirka z Vracova|Zdravím Vás, pane Honzo, i posluchače NL. V prosinci roku 2001 měla moje matka 80. narozeniny. Poslal jsem tedy gratulaci v obálce, ale protože po několika změnách poštovních tarifů jsem nevěděl, jakou známku mám zakoupit, zanesl jsem obálku na poštu. Úřednice dopis změřila a zvážila, já zaplatil a bylo hotovo. No, a matka zaplatila pokutu 8 Kč. (Za gratulaci). Nikdo na poště nevěděl proč. Když jsem přijel k matce do Třebíče vzal jsem si dopis domů a zanesl na podací poštu ve Vracově. Tatáž pracovnice dopis opět zvážila, změřila všechny rozměry, nahlédla do sazebníku a oznámila mi, že je vše v pořádku, a že to mohu reklamovat. Přeci nešlo jen o osm korun. Od té doby jsme si žádné dopisy neposílali. Telefon zajišťuje bližší kontakt. Poštou už posílám jen inkaso apod., dopisy a pohlednice ne.
