Sobota: Trocha poezie nikoho nezabije...
Jaké místo měla poezie ve vašem životě? Kdo je vaším nejoblíbenějším autorem? Také jste psali, píšete a nebo jste se o to pokoušeli? Přednášeli jste někdy na veřejnosti? Vzpomínáte, když jste recitovali ve škole? Má poezie ve vašem životě místo i v současnosti? Sáhnete po ní? Vzpomínáte na nedělní chvilku poezie?
Poezie je vedle prózy a dramatu základním druhem literatury. Autor toho druhu umění je označován za básníka nebo básnířku.
Jedná se o jazykové dílo, které se od běžné mluvy odlišuje používáním uměleckých prostředků (rým, rytmus, metrum, obraznost nebo symbolika). Ve starověku toto slovo znamenalo veškerou literární tvorbu, někdy v období klasicismu získal tento termín nový význam, který označoval dobré dílo, bez ohledu na to, zda bylo psáno veršem či nikoli. Teprve později získal tento termín dnešní význam.
Dnes nepovažujeme za poezii všechna díla, která splňují popsané znaky (např. rituální texty, středověké vědecké texty, některá staroasijská díla, reklamní slogany apod.). Zrovna tak ale existují díla, která nesplňují některé, nebo dokonce i žádné tyto znaky, přesto jsou označována jako poezie. Jedná se především o báseň v próze.
Za první poezii lze považovat staré sumerské básně. Za další významnou poetickou tvorbu lze považovat řeckou a později i latinskou literaturu. Kořeny a vývoj dnešní poezie můžeme hledat až ve středověké literatuře, kdy se rozvíjela především epika ve formě rytířských románů, kronik. Tato témata po vynálezu knihtisku postupně začala přebírat próza a v dnešní době v poezii jednoznačně převažuje lyrika.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
