Rozhodl jsem se jim pomoct okamžitě, vypráví Robert Šenki příběh o záchraně ukrajinské matky a jejích dvou dětí

28. únor 2022
Více než 110 tisíc běženců uteklo od čtvrtečního napadení Ukrajiny Ruskem do sousedního Polska, uvedlo polské ministerstvo vnitra

Do pomoci Ukrajincům se zapojuje stále více Čechů. Jedním z nich je i Rom Robert Šenki, který se rozhodl pomoci dceři svých kolegů z práce a jejím dětem. Více v příspěvku Dušana Vagaie.

Pane Šenki, vy jste pomohl kolegyni z práce tím, že jste dojel pro její děti na polsko-ukrajinskou hranici. Pro koho konkrétně jste jel?

Čtěte také

„Pro dceru kamarádů, kteří se mnou dělají v práci. Kamarádka klečela na zemi a plakala, že už dceru a vnoučata v životě neuvidí. Mají jenom je. Tak jsem jí řekl, ať se oblékne a že pro ni jedeme.”

Prostě jste si řekl, že jí pomůžete...

„Přesně tak. Nejdřív mi nevěřila, plakala, ale přesvědčil jsem ji, aby se oblékla a vyrazili jsme z práce. Pro matku se dvěma dětmi.”

Vyprávěla vám, odkud pocházejí?

„Bydlela 20 kilometrů od Kyjeva. Kamarád ji odvezl k hranicím, jeho ale přes ně nepustili. Musela jít 30 kilometrů pěšky a 19 hodin pak stála na hranicích.”

Popište nám vaši cestu.

„Bylo to únavné. Jeli jsme přes celé Polsko až k ukrajinským hranicím. Tam jsem viděl asi 16letého chlapce, který ovšem vypadal starší. Ukrajinští vojáci, nebo možná celníci, ho nechtěli pustit, chtěli ho poslat do armády. A jeho matka tam klečela a ukazovala jeho pas, aby dokázala, že mu není 18 let.”

Měl jste během cesty obavy, že by to mohlo být nebezpečné?

„Cestou mi volal syn a ptal se mě, co budu dělat, když na hranicích budou Rusové a budou střílet. Jediné, co jsem si přál, bylo mít je (ženu s dětmi) už v autě a rychle odtamtud vypadnout.”

Čtěte také

„Moc mě mrzelo, co jsem tam viděl – obrovské fronty, pláč, lidé mrznou. Ukrajinci jim nic nedávají, žádné čaje, až na polské straně. Tam už funguje Člověk v tísni a stará se.”

Jak celou situaci, včetně cesty, vnímaly děti.

„Ta malinká, 5letá, možná ještě ani neví, co se děje. Zato ta 10letá brečela. Nikdy mě neviděla a když jí maminka řekla, že jsem je přijel zachránit, objala mě a dala mi pusu.”

Vyprávěla vám jejich maminka, co zažily, než přišly na hranice?

„Říkala, že ruští vojáci znásilňují ženy a že jim nikdo nic za to neudělá.”

Vy jste jel pro neznámé lidi – udělal byste to znovu?

„Včera jsem o tom přemýšlel. Možná ano, ale určitě bych už nejel sám.”

autor: Dušan Vágai
Spustit audio