Řekni mi, kolika zvířatům jsi pomohl od bolesti, a já ti povím, jaký jsi zvěrolékař

Slon africký je největší suchozemský savec, dorůstá až do výšky 4 metrů.

Na konci chobotu má dva citlivé „prstíky", které slouží k dýchání, čichání, pití, sprchování a podávání potravy. Dalším výrazným znakem jsou obrovské silně prokrvené ušní boltce, pomocí kterých odčerpává přebytečné teplo.

Samec i samice mají kly. Ty rostou slonům celý život. Největší kly, jaké byly u slona zjištěny, měřily více než 3 metry a vážily přes 100 kg.

Sloni mají velmi jemný čich a dobrý sluch. Vnímají pro lidi i neslyšitelné infrazvuky a mohou se navzájem dorozumívat na velké vzdálenosti. Navíc sluchem zaznamenají také otřesy půdy a dokonce i změny atmosférického tlaku.

Sloni se potřebují dorozumívat hlavně při hledání potravy v lese, když na sebe členové stáda navzájem nevidí. Vydávají hluboký bručící hlas, který se dříve považoval za kručení v břiše, ale dnes se ví, že ho slon vydává kloktáním v chobotu. Když je slon spokojený, mručí tlumeným zvukem, ale když se vyleká, prudce a krátce zatroubí.

Mladí samci se při bojových hrách staví proti sobě a zamávají choboty. Pak se proti sobě rozeběhnou a začnou se choboty přetlačovat. Když se ani jednomu nepodaří druhého přetlačit, vrátí se oba zpět na původní místo a souboj začnou znovu.

Dominantní jedinec si ve skupině zjednává pořádek jen zatočením chobotu nebo zvířením prachu. Někdy je při tom slyšet i sloní troubení.

Ošetření slonice Saly|foto: Simona Jiřičková