První českou rabínkou se stala Kamila Kopřivová, jak se žije rebecin Sidonové a kdo byl Hugo Marom

Chci být vždy přítomná pro svou komunitu, říká rabínka Kopřivová

Úlohu nejvyšších duchovních židovských autorit v Česku dosud zastávali jen muži. Situaci teď mění první česká rabínka Kamila Kopřivová. Svou ordinaci přijala v září v londýnské Westminsterské synagoze. A skončila tím etapu svého života, které říkala „rabínka v zácviku“. Stejnojmennou knihu o její cestě k judaismu, ale i o nejrůznějších aspektech židovství čerstvě vydalo nakladatelství CPRESS. Kamile Kopřivové jsme volali do Londýna a zeptali se, jak se v roli první české rabínky cítí.

„Moje rabínská ordinace pro mě byla opravdu hluboký a přelomový zážitek. Ale naštěstí tady v Londýně je rabínek spousta a nikdo to zas tak moc neřeší nebo to nevnímá jako něco mimořádného. Takže teď je pro mě nejdůležitější soustředit se na to, abych byla dobrou rabínkou,“ říká Kopřivová.

Jaká je podle ní dobrá rabínka? „Je vždycky přítomná, je přítomná pro svou komunitu, je přítomná pro členy své komunity a myslí to upřímně,“ vysvětluje Kamila Kopřivová.

Bude k dispozici i pro českou komunitu?  O čem přesně je kniha Rabínka v zácviku? Na neděli 8. října připadá svátek Simchat Tóra, neboli Radost z Tóry, kterým se uzavírá roční cyklus čtení Pěti knih Mojžíšových a začíná se zase od začátku. Co pro Kamilu Kopřivovou Tóra osobně znamená? Poslechněte si celý rozhovor s první českou rabínkou.

Rebecin Sidonová: Snažím se pomáhat tam, kde je to potřeba

Fenomén rabínek už dorazil i k nám. Mnohem starší je neformální instituce rebecin či rabanit, „paní rabínových“, neboli manželek rabínů. Ve starověku tento pojem ještě neexistoval, objevil se až někdy ve středověku v Evropě. Jaké poslání má rebecin dnes? O tom s Jonou Sidonovou, manželkou vrchního zemského rabína Karola Efraima Sidona, hovořila Martina Pouchlá.

S rolí manželky rabína je spojeno hodně dobrovolné činnosti: „Pomáhám v komunitě s dětmi, třeba před svátky, připravuju různé workshopy, jezdíme na Limmud, tam mám na starost šabat, pracuju po večerech v mikve nebo i jako mašgiach, že dohlížím na košer kuchyni na Hagiboru nebo v Lauderových školách. A provázím manžela při různých akcích,“ vypočítává Sidonová.

Prostředí, ve kterém se pohybuje, Jonu Sidonovou obohacuje duchovně, kulturně i vzdělanostně: „Mně je blízké to, že můžu jít do synagogy, tam je mi nejlíp. Být součástí duchovního toho světa je pro mě to nejhezčí.“

Jakým čelí Sidonová výzvám? A chce být vzorem mladým židovským ženám? Poslechněte si celý rozhovor s rebecin Jonou Sidonovou.

Česko-izraelský patriot Hugo Marom

Jméno zachránce dětí za druhé světové války Nicolase Wintona zná asi každý. Už méně známá jsou jména jednotlivých zachráněných dětí. Patřil mezi ně i Hugo Marom, muž, který v sobě dokázal skloubit své české kořeny s novou izraelskou identitou. V pondělí 9. října by se dožil 95 let. Jeho medailon připravil Leo Pavlát.

„Hugo Marom se narodil v Brně v židovské rodině se staletou historií v Čechách a na Moravě. Ne nadarmo nesla jméno Maisl. Židovská víra však jeho rodičům nebránila, aby k Hugovi a jeho bratru Rudolfovi adoptovali ze sirotčince křesťanského chlapce. Otevřenost, nepředpojatost a ochotu pomoci pak mockrát osvědčil i sám Hugo,“ říká Leo Pavlát.

Spolu se svým bratrem patřil k židovským dětem, které před vypuknutím války našly útočiště ve Velké Británii. „Skutečnými hrdiny kindertransportů organizovaných Nicolasem Wintonem byli rodiče,“ vzpomínal později. „Museli udělat nesmírně těžké rozhodnutí.“ „A na ctnost učinit rozhodnutí a pomáhat, která jemu a bratrovi zachránila život, nikdy nezapomněl,“ dodává Pavlát.

Jak se Maromovi podařilo zachránit 30.000 dětí z africké Biafry? Jak strávil válku v Anglii? Jak se zapojil do bojů na obranu právě vznikajícího Izraele? A za jakých okolností se s ním osobně setkal Leo Pavlát?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.