Poslední vojenští lékaři a zdravotníci se vrátili z Basry

"Jsme rádi, že jsme všichni doma, obzvlášť teď před vánočními svátky. Na jedné straně je nám to ale líto, protože jsme počítali s tou variantou, že bychom mohli v Iráku působit delší dobu," řekl novinářům po návratu z Basry velitel kontingentu Přemysl Škácha. Situace v Iráku je podle něj v podstatě stejná jako v době, kdy nemocnice začala fungovat. "Těch lidí, kteří tam potřebují péči a dožadují se naší péče neubývá," dodal Škácha.
Jeho názor sdílí také lékař Jiří Gai, který do Basry přicestoval počátkem září. "Po sehrání tohoto kolektivu a určitém nastolení patřičného pracovního režimu najednou končíte. Mělo by to pokračovat ještě dál," řekl ČTK.
Ministr obrany Kostelka naopak soudí, že nemocnice splnila svůj úkol a od nedokončené práce v Iráku Češi neodcházejí. "Zdravotnictví v Iráku bylo rozvrácené. Od té doby se mnoho věcí změnilo. My jsme tam například dali jednotku intenzivní péče, je tam šest nemocnic, fakultní nemocnice, vysoká škola," uvedl Kostelka.
O ukončení české mise v Basře ve druhé polovině listopadu rozhodla česká vláda, neboť se nenašel dostatek lidí, kteří by nahradili původní personál. Stažení nemocnice však ostře kritizovala velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková, kterou vzápětí poté prezident Václav Klaus na návrh vlády odvolal z funkce. "Bylo to rozhodnuto nadřízenými orgány. Zřejmě patrné jsou důvody, proč byla nemocnice stažena, a já to nebudu nějakým způsobem komentovat," uvedl Škácha.
Práci lékařům ztěžovala nejvíce jazyková bariéra, soudí Gai. "Občas jsme museli použít ruce, nohy a pár základních arabských výrazů, abychom se s pacienty domluvili," uvedl lékař. Nezapomene prý nikdy na jeden z prvních zákroků vzápětí po příletu do Iráku, kdy ošetřoval pacienta s šestinásobným průstřelem břicha. "Přivezli ho koaliční vojáci. Po bezprostředním zabezpečení jsme přistoupili k akutnímu několikanásobnému výkonu. Zraněný potřeboval náhrady krevní i tekutinové. Nakonec nám sice přišel poděkovat o holi, ale jinak byl zdráv, schopen komunikovat. Byli jsme všichni rádi," vylíčil Gai.
Zatímco drtivou většinu personálu nemocnice přepravil domů ve čtyřech etapách armádní speciál Tu-154, materiál převeze nákladní loď, která pravděpodobně koncem tohoto týdne vypluje z přístavu Umm Kasr do chorvatské Rijeky. Doprovodí ji šest zbývajících příslušníků bývalého kontingentu. Po přeložení v Rijece bude náklad dopraven po železnici do České republiky. Část zařízení v Iráku zůstane a budou ho využívat vojenští policisté. Celkem odsun nemocnice znamenal přepravu 271 lidí, nyní zbývá přemístit 1017 tun materiálu a 103 kusy vojenské techniky.
Polní nemocnice působila v Basře od letošního dubna. Na místě poskytovala humanitární pomoc a zajišťovala lékařskou péči jak pro Iráčany, tak pro vojáky spojenců. Vojenští lékaři a zdravotníci 7. polní nemocnice provedli v Iráku celkem 241 operací, ošetřili přes 9150 Iráčanů a 1300 vojáků.
Vojenští policisté, kteří nemocnici v Iráku vystřídali, budou dohlížet na činnost tamní policie, pomáhat při jejím výcviku a policejně zabezpečovat mnohonárodní divizi Jihovýchod.

Logo|foto:Český rozhlas