Po plamenném projevu Hitlera došlo v Habartově k násilnému běsnění. Incident bývá někdy symbolicky označován za první bitvu druhé světové války

Na závěr sjezdu vystoupil Adolf Hitler s plamenným projevem, který odstartoval povstání sudetských Němců v československém pohraničí. Násilné střety měly nejdramatičtější průběh na dnešním Sokolovsku. Jejich symbolem se stal takzvaný Habartovský incident.

Henleinovci z této obce 13. září 1938 zaútočili na poštu, kde zajali českou úřednici Růženu Pardusovou. Věděli, že je manželkou místního četníka, a tak ji vzali jako rukojmí. Zfanatizovaná henleinovská bojůvka se následně vydala na četnickou stanici, kde se strhla přestřelka. Zemřel při ní velitel četníků Jan Koukol a několik útočníků. Před stanicí pak začal lynč svázané Růženy Pardusové. Při pokusu osvobodit svou ženu byl strážmistr Jan Pardus také vážně zraněn.

Násilné běsnění v Habartově skončilo až po příjezdu posil, které musely nejprve obsazenou četnickou stanici dobýt. Po Habartovském incidentu zůstali mrtví 4 Češi a 4 sudetští Němci. I když se celá událost odehrála v září 1938, bývá někdy symbolicky označována za první bitvu druhé světové války, která fakticky začala až o rok později.