Perchta z Rožmberka prožila příběh Popelky. Osvobodila se až po smrti manžela
Jedním z nejpopulárnějších českých strašidel je Bílá paní. Předobrazem tohoto vlídného a dobro konajícího strašidla byla skutečná žena, která neměla lehký život.
Perchta z Rožmberka se narodila roku 1429 a vyrůstala na hradě v Českém Krumlově. Po bezstarostném dětství však přišel ostrý střih. Když bylo Perchtě 20 let, provdali ji za Jana z Lichtenštejna, hrubého a neurvalého vdovce.
Život na jeho zámku byl pro Perchtu utrpením, které jí ještě ztrpčovaly matka a sestra Lichtenštejnovy první ženy. Bylo to jak z příběhu o Popelce – pomluvy, podřadná práce a žádná naděje na záchranu. „Vysvoboď mne od těchto zlých lidí a budeš míti zásluhu, jako bys duši z očistce vysvobodil,“ psala Perchta v zoufalství svému bratrovi.
Dočkala se až 24 let po svatbě, kdy její manžel zemřel. Zbytek života pak strávila opět v Krumlově, kde si ji poddaní zamilovali pro její vlídnou a pečovatelskou povahu.
Když zemřela, začala se krajem šířit legenda o její dobrotě a paní Perchta se údajně začala zjevovat v bílých šatech, jak prochází komnatami rodových zámků Rožmberků. Moderní věda však existenci tohoto strašidla nikdy neprokázala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
