Od malička jsem měla tendenci na sebe všude strhnout pozornost, přiznává herečka Veronika Jeníková

13. březen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Veronika Jeníková | Foto: Jana Myslivečková, Český rozhlas

Od malička jsem měla tendenci na sebe všude strhnout pozornost, přiznává herečka Veronika Jeníková

Diváci si ji pamatují z filmů Pozor, vizita!, Bony a klid nebo Rozpuštěný a vypuštěný. Proslavila se také jako zdravotní sestra Vendulka ze seriálu Ordinace v růžové zahradě.

O Veronice Jeníkové je známé, že je vášnivá lyžařka a je to pro ni velký relax. „Poprvé jsem stála na lyžích, když mi ještě nebyly ani tři roky. Rodiče byli tělocvikáři a instruktoři lyžování, takže nás s bráchou od malička vláčeli po horách. A když začnete takhle mladí, tak už se toho držíte, protože hory jsou i životní filozofie. Vyjedete si nahoru na kopec, rozhlédnete se, vidíte ty vršky, ideálně ve slunci a zasněžený, a to vždycky člověka na nějakou dobu nakopne.“

Díky rodičům se v mládí věnovala i mnoha dalším sportům, ale profesionální sportovkyní se nakonec nestala, zlákalo ji herectví. Sklony k němu měla už jako malá také. „Od malička jsem měla tendenci všude, kde jsme měli se školou nějaké vystoupení, moderovat nebo strhnout na sebe pozornost,“ říká s úsměvem.

Pozor, vizita!

V době, kdy studovala gymnázium, si zahrála v televizním filmu, kde měla roli dcery Jiřiny Bohdalové. Jejím prvním hereckým partnerem tam byl Vladimír Dlouhý. Díky němu zjistila, že herectví může studovat už jako středoškolačka, a tak přestoupila na konzervatoř. A už v 16 letech dostala, jako studentka herectví, roli Manky v legendárním filmu Karla Kachyni Pozor, vizita!

„Byla to moje první velká herecká filmová příležitost a zkušenost, s režisérem i kolegy. Dneska už to říct můžu, ale v šestnácti jsem si samozřejmě nepřipadala jako kolegyně, protože šlo o herce jako pan Hrušínský, Greššo, Somr nebo paní Holišová. Měla jsem obrovské štěstí, že jsem vpadla hned mezi takovou elitu.“

Součástí role byly i nahé scény, jak se s nimi popasovala? „No, hrozně, bylo to pro mě šílený trauma. Měla jsem tenkrát mindrák z kil a nechtěla jsem se ani před kamarádkami svlékat do plavek,“ přiznává herečka.

Ordinace v růžové zahradě

Po ukončení školy ztvárnila mnoho dalších rolí jak ve filmu, tak na divadelních prknech a přišla i velká seriálová příležitost. V nekonečném seriálu Ordinace v růžové zahradě se zapsala do povědomí diváků jako zdravotní sestra Vendulka. Dodnes se jí stává, že ji tak na ulici někdo osloví. Jejím hereckým partnerem byl Ladislav Potměšil, na kterého velmi ráda vzpomíná.

„My jsme se před tím neznali, což je dost zvláštní, protože v této profesi se obvykle lidi seznámí velice brzy. Takže to bylo napřed takové oťukávání, které se postupně přerodilo v naprosto bezvadnou spolupráci. Když Láďa ze seriálu odcházel, dal mi dárek a k němu dopis, kde mi napsal, že naše manželství vydrželo tři roky, což je možná déle než spousta jiných manželství.“

Na každého se jednou usměje…

Alex Mynářová a Veronika Jeníková

Teď je Veronika Jeníková hlavně divadelní herečkou. Na prknech Strašnického divadla ji můžeme vidět v komedii Na každého se jednou usměje…, kde hraje se Zdeňkem Žákem. „Je to hra ve dvou lidech, což má své výhody, protože člověk je i spolutvůrcem. Musíte se ale spolehnout jen na jednoho partnera, nemáte ani chvilku zalézt do portálu a odechnout si. Skočíte do hry a plavete po jevišti. Je to o dvou bezdomovcích, a i když to zní zvláštně, tak je to především komedie. Diváci se velmi baví.“

Proč se Veronika Jeníková nevěnovala lyžování profesionálně? Jak ji ovlivnily filmy režisérky Věry Plívové-Šimkové a proč pro ni byla role ve filmu Artuš, Merlin a prchlíci splněný sen? Nejen to si můžete poslechnout v rozhovoru s Alex.