Nepohrdejte řepkovým medem. Pastovaný chutná nejlépe
Vázat originální kytice z květin, které necestují tisíce kilometrů, ale rostou na českých zahrádkách a loukách. Taková myšlenka stála na začátku podnikání dvou kamarádek z Pardubicka. Jejich květinové vazby jsou typické tím, že jsou sezónní a mají přiléhavý název: Zvenku kvítí. Zájem o tyto sezónní kytice mají hlavně nevěsty.
I kdybyste dali před úl kbelík s medem, včely stejně poletí na žlutou řepku. To jsou zkušenosti předsedy chrudimských včelařů Marcela Gregora ze Sobětuch. A proč včelám řepka tak chutná?
„Včely vidí výraznou žlutou barvu, ale hlavně jim řepka velmi voní. Cítí ve vzduchu i sladinu a dobře vědí, že nektar v řepce je pro ně v ideální koncentraci. My včelaři jsme za řepku rádi, protože je výnosná. Z jednoho hektaru řepky je několik set kilogramů medu, velmi dobře přibývá,“ vysvětluje Marcel Gregor.
Postřik včely neohrožuje na životě
Řepkový med rychle krystalizuje. Proto ho včelaři pastují. To ale vůbec neznamená, že by byl pastovaný med horší. Pastování je mechanické rozšlehání medu do krémové konzistence. Takto se uchovává perfektně.
Řepkový med dokonce obsahuje látku bellasin, která je protirakovinotvorná, jak potvrzují vědecké výzkumy. Ani chuťově není tento med rozhodně o nic horší než ostatní medy.
A co se týká tolik kritizovaných postřiků? „Nedělejme si iluze, chemie se v zemědělství používá. Ale dnes už jsou to takové látky, které splní svůj účel, ale drtivá většina těchto postřiků je pro včelu zcela neškodná,“ říká včelař.
„Z mnoha zkušeností vím, že i když má někdo úly sto metrů od pole, k úhynům včel u něj nedochází. Navíc včelaři mají registrovaná stanoviště, o kterých zemědělci vědí a jsou povinni hlásit postřiky polí předem. Pokud se stane problém, může si včelař nárokovat škody. Ale opravdu se to nestává,“ uklidňuje včelař Gregor.
Poslechněte si reportáž v našem Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
