Nenápadná rozhledna s pohnutou minulostí jménem Jeřabina na vás čeká uprostřed Krušných hor

Rozhledna Jeřabina
Rozhledna Jeřabina

Když se vydáte do Ústeckého kraje k městu Litvínovu a zamíříte silničkou, která se klikatí nad litvínovským sídlištěm Janovem směrem k hranicím s Německem, dostanete se k rozhledně, která toho už hodně zažila. O její minulost, kterou významně ovlivnily války, se starali Němci žijící v pohraničí. Česká část historie rozhledny Jeřabiny se píše teprve deset let.

Na podzim všude kolem zrají jeřabiny. Proto se rozhledna na skalním vrchu mezi obcemi Křižatky a Mníšek jmenuje Jeřabina. Je sice jen kousek od silnice, ale ukrytá a nenápadná.

9. října 1884 ji na vrchu ve výšce 788 metrů nad mořem otevřel mostecký německý turistický spolek. Na tři metry vysoké kamenné podezdívce stál dřevěný, jedenáct metrů vysoký ochoz. Stavba tehdy přišla na 1 140 zlatých.

Jeřabina ale turistům nesloužila dlouho. V roce 1908 ji poničila větrná bouře a nikdo ji znovu neobnovil. „Během první světové války ji vojáci rozebrali na stavební materiál,“ líčí další osud rozhledny Jana Štanderová z destinační agentury Krušné hory.

Po válce se němečtí turisté zasadili o obnovu rozhledny. Znovu otevřena byla v roce 1929 a nesla jméno po významných členech německého turistického spolku. Jmenovala se Weberova a Illingova vyhlídka.

Bouřlivý historický vývoj v Krušnohoří během a po druhé světové válce se odrazil i na životě rozhledny. „Za druhé světové války tu bylo stanoviště protiletecké obrany,“ vysvětluje Jana Štanderová. „Jeřabina v té době hlídala chemické závody v Záluží.“ Válka skončila, Němci z pohraničí odešli a po Jeřabině neštěkl ani pes. Připomínali ji jen základy z roku 1884.

„Rozhledna byla opět obnovena až v roce 2009. Na těch dochovaných základech vyrostl nový dřevěný altán,“ popisuje Jana Štanderová. A z něj si dnes můžete užít výhled do všech světových stran. Kousek od rozhledny je navíc několik skal a k jedné z nich se váže tajemná historka o nešťastné ženě z Mníšku, která tu ukončila svůj život.

K Jeřabině se nemusíte šplhat do žádného obrovského kopce, tedy pokud se nerozhodnete dojít k ní pěšky po červené turistické značce až z Litvínova. Od malého přírodního parkoviště je to k ní jen kousek, ale výhled, který se vám otevře, vás přesto překvapí. Samozřejmě příjemně.