Nejvyšší plzeňský jez se nachází v centru města
Helmovský jez na řece Radbuze je známý spíš jako jez U Mráčku. Je vysoký 4,33 m a pro vodáky není splavný.
Vodákům se při vyslovení názvu Helmovský jez vybaví hlavně vyhlášený historický Helmovský jez v Praze na Vltavě. Ten plzeňský na Radbuze obklopený Anglickým a Denisovým nábřežím není možné nijak obeplout, je nesplavný. S výškou 4,33 m se jedná o nejvyšší jez v Plzni. „Nade dnem vývaru má výšku 5,28 m. Vývar je, laicky řečeno, prohlubeň pod jezem, kde se tlumí kinetická energie vody,“ upřesňuje Karel Zelenka, vodohospodářský dispečer ze státního podniku Povodí Vltavy.
V Plzni je celkem 17 jezů. Až na jeden pohyblivý, který se nachází ve Štruncových sadech, jsou pevné konstrukce. „Jezy se dříve budovaly např. pro odvádění vody na náhony, ať už malých vodních elektráren nebo mlýnů, umožňovaly odběr vody a stabilizovaly tok,“ objasňuje dispečer význam jezů. Některým zůstal dodnes, jiné jsou v současné době spíš problematické.
Jezy komplikují život rybám
Hydrobiolog Jindřich Duras z Povodí Vltavy doplňuje: „Vážíme si výroby elektrické energie. Sportovní rybáři jsou rádi za kapry. Ale my jako biologové a lidé, kteří se starají také o tzv. ekologický stav, jezy rádi nevidíme. Je to migrační bariéra, která zabraňuje rybám, aby se přirozeně rozmnožovaly, a to je problém. Řešením by bylo vytvořit rybí přechody, nebo vybrané jezy zbourat.“
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
