Největší cínový důl na světě najdete v Krušných horách. V Červené jámě se těžilo už v 16. století
Na hřebeni Krušných hor, na půli cesty mezi Bludnou a Hřebečnou, se nachází pozůstatek cínového dolu Červená jáma. K pozoruhodnému místu uprostřed nádherné přírody se dá dojít z několika směrů. A občerstvit se u něj můžete v kouzelné chaloupce, která vypadá jako z fantasy pohádek.
Červená jáma, která se nachází ve výšce přes tisíc metrů nad mořem nedaleko obcí Abertamy a Hřebečná, je pozůstatkem raně novověkého dolu. Přibližně od poloviny 16. století se tu dobývaly cínové a železné rudy. Těžba probíhala přibližně dvě stě let na několika místech. Jednotlivá důlní díla ale postupem času splynula v jeden velký důlní komplex „Rote Grube“, který je dnes známý právě pod názvem Červená jáma.
Dobývání rud probíhalo především povrchově. Našli bychom ale i důkazy hlubinné těžby. Rozsah těžby byl na svou dobu opravdu úctyhodný. Na světě byste nenašli povrchový cínový důl takových rozměrů. Jáma má přibližně 230 metrů na délku a 30 metrů na šířku. Hloubka dosahuje asi 20 metrů, v některých místech i více. Na Červenou jámu navazuje ještě další povrchový důl, který je dlouhý přibližně 120 metrů.
Unikátní dílo bylo v roce 2013 prohlášeno za kulturní památku. Je součástí hornického regionu Montanregion Erzgebirge, který mapuje dlouhou historii dobývání rud v českém i německém Krušnohoří a zároveň dokládá jeho vliv na rozvoj hornictví po celém světě. Některé z oblastí jsou od roku 2019 také zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.
Červená jáma je oblíbeným výletním cílem. Dojdete k ní hned několika trasami. Po červené turistické stezce od Bludné, z druhé strany od Hřebečné nebo po zelené značce z Abertam. Kousek od okraje propadliště nezapomeňte navštívit oblíbenou „chaloupku“, která vás kromě svého krásného vzhledu potěší i dobrým občerstvením.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.