Na Kozím hrádku u Tábora našel svého času azyl mistr Jan Hus. Dnes je z něj romantická zřícenina
Areálem Kozího hrádku nás provedl archeolog František Janda
Letos uplynulo 610 let od okamžiku, kdy byla na reformátora mistra Jana Husa uvalena papežská kletba a on musel opustit Prahu. V rychlém sledu pak vystřídal různá místa pobytu. Jeden z azylů našel i na jihu Čech, na Kozím hrádku nad romantickým údolím Kozského potoka nedaleko Sezimova Ústí. Z hrádku zbyla do dnešních dnů jen zřícenina, která je ovšem oblíbeným turistickým cílem.
„On ten hrad sice vypadá, že byl malý, ale ve skutečnosti zas až tak drobný nebyl,“ říká archeolog František Janda. „Je možné, že šlo o dvojhrad. Byla tu část, kde žila vrchnost, a část, kde bylo hospodářské zázemí,“ vysvětluje archeolog. „Mohlo tu žít tak patnáct, maximálně dvacet lidí,“ odpovídá na otázku, kolik mohl mít Kozí hrádek ve středověku obyvatel. „Každopádně jak majitelé postupně bohatli, tak se i hrad pozvolna rozrůstal.“
O dějinách Kozího hradu toho příliš nevíme. Není úplně jasné, kdy byl postaven. A o jeho zániku se pouze domníváme, že vyhořel v souvislosti s tažením Albrechta Habsburského do Čech v první polovině 14. století.
Ruiny Kozího hrádku prošly nákladnou rekonstrukcí v 70. letech minulého století. Díky ní se sice zřícenina zakonzervovala pro další generace, na druhou stranu při opravách vzala za své řada archeologických nálezů.
„V jedné vyspravované zdi z té doby byl zazděn sáček od mléka,“ usmívá se František Janda nad jedním neobvyklým a hlavně nečekaným nálezem. „Byl tam napěchovaný jako odpad, ale pro nás to má také důležitou datační hodnotu. A bylo vidět, že tyhle sáčky byly opravdu trvanlivé,“ uzavírá.
Zřícenina Kozího hrádku je dnes národní kulturní památkou. Přístupná je za vstupné od začátku května do konce září. Kolem hrádku vede naučná stezka, dvě turistické a jedna cyklotrasa. Nechybí ani výletní restaurace a parkoviště. K nejbližšímu sjezdu z nedaleké dálnice D3 to je z něj pouhý kilometr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
