Malebné chaloupky v Betlémě v Hlinsku a na Veselém kopci jsou jako z pohádky

Romantika starých časů dýchne na každého, kdo navštíví Betlém v Hlinsku nebo skanzen na Veselém kopci. Půvabné roubené a zděné chaloupky jsou také oblíbeným cílem filmařů a tvořily tak kulisy řady pohádek a jiných filmů.

Kdo přijede do hlineckého Betléma poprvé, může být velmi překvapen. Třeba i proto, že jde o skutečná obydlí chudých lidí, řemeslníků, kteří tam, v této půvabné téměř skryté části města, žili. Dostal ale svůj název podle vánočního betléma, protože tamní chaloupky připomínaly lidem právě ty, které se objevovaly ve scenériích jesliček.

Je to ale soubor roubených a zděných domků, které si tam postavili chudí obyvatelé Hlinska někdy v první polovině 18. století a které je teď součástí Muzea v přírodě Vysočina. To připomínají také expozice v jednotlivých domcích.

Tkadlec, pilníkář, výrobce hraček

Nejčastějším druhem řemesla v širokém regionu Hlinecka bylo v minulosti pravděpodobně tkalcovství. To připomíná expozice domku č.p. 159. V jedné světnici a komoře žily jeden čas dokonce dvě rodiny, které nebyly ani příbuzné. Muselo se tam kromě tkalcovského stavu a dalších potřeb řemeslníka vejít pět dospělých a sedm dětí.

Chaloupka výrobce hraček na Betlémě v Hlinsku

Roubené stavení patří k nejstarším stavbám této části města. Dobu jeho vzniku dokládá jeden z nejstarších dochovaných nápisů ve východních Čechách v okřídlí stavby. Píše se tam: „Tento domek jest wyzwižen z nákladu Jana Beneše roku 1765.“ Žilo se v něm ale ještě až do 80. let minulého století.

Domek č.p. 158 pak připomíná další hlinecké řemeslo.  Má síň, dvě komory a obytnou světnici. Tu větší v jeden čas pronajala bezdětná majitelka rodině řemeslníka, který vyráběl dřevěné hračky. Tuto skutečnost připomíná expozice, tedy nejen spousta dřevěných výrobků, ale také šlapací soustruh a další nástroje. Nedaleko je pak připomínka téměř zaniklého řemesla, je v něm dílna pilníkáře. Zajímavé je, že po ručně vytvořených pilnících na míru je stále velká poptávka. Potřebují je například ortopedi nebo výrobci hudebních nástrojů.

Velbloud na Veselém Kopci

Pod Muzeum v přírodě Vysočina patří také skanzen na Veselém Kopci. Na rozdíl od Betléma sem ale většinu staveb přenesli a možná tak i zachránili. Každý, kdo sem přijede, asi ale tuší, proč tehdy zvolili toto místo. Je to malebný kout na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů plný romantických téměř neporušených přírodních krás.

Tento statek na Veselém kopci skutečně stál

Vesnička, kterou tady pracovníci muzea vytvořili, působí, jako by tu byla odjakživa. A stejně jako na Betlémě v Hlinsku přenese člověka do dávných časů. Skoro třicet staveb volně postavených v krajině přináší svědectví o životě drobných rolníků od první poloviny 19. století.

Expozice v domcích na Veselém Kopci běžný den obyčejných lidí opravdu připomínají. Kromě nich je tam řada drobných vesnicích staveb, jako chlívky atd. Ale návštěvníci se také dozvědí, co to byl špýchar nebo haltýř. Dolní část Veselého Kopce pak obsadily technické památky na vodní pohon.

Nejvýznamnější je vodní obilný mlýn, který stojí na místě původního, který vyhořel. Není divu, že si Veselý kopec vyhlédla řada filmařů. Objevil se například v Nesmrtelné tetě, Lotrandovi a Zubejdě a naposledy v pohádce z roku 2022 Krakonošovo tajemství. Nejznámější jsou ale zřejmě scény ze seriálu Cirkus Humberto, který přivedl na Veselý kopec dokonce velblouda.

Spustit audio

Související