Do Zalíbeného se vrátili jeřábi. Nalákaly je obnovené vodní nádrže
Vodní nádrže Velký a Malý Černý nedaleko Hlinska u obce Zalíbené loni získaly novou podobu. „Předtím tady byl napřímený zahloubený vodní tok. Je to velmi cenné území z hlediska živočichů i rostlin, protože se nacházíme v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy,“ popisuje vodní hospodář Ladislav Bis. O území vlastněné církví se stará společnost Diecézní lesy Hradec Králové.
Ve zhruba kilometrovém prostoru mezi Malým a Velkým Černým u nově vybudovaných tůní žijí třeba tři významné druhy čolků – obecný, horský a velký, skokan ostronosý nebo jeřáb popelavý. V rašelinném prostředí se daří také vzácné masožravé rostlině bublinatce menší.
Divoká prasata škodí i pomáhají
V diecézních lesích na území Toulovcových Maštalí se lesníci momentálně snaží obnovit růst jedlí a buků. „Naše firma podporuje trvalé hospodaření s podporou přírodních funkcí, takže se snažíme, aby se les obnovoval sám, pokud to jde. Tudíž neděláme žádné velké plochy naholo, ale snažíme se maloplošně obnovovat daný porost přírodní cestou. Když se to nepodaří, tak to dosázíme uměle,“ vysvětluje lesník Jan Svoboda.
Divoká prasata můžou v lese škodit rozrýváním cest a poškozováním ohrad chránících malé stromky. Někdy jsou ale i užitečná. „Pomoct můžou narušením půdního povrchu. V případech, kdy to je mimo cesty, udělají podmínky tak, že semínka, která spadnou na zem, mají možnost vzklíčit podstatně lépe, než když povrch není narušený,“ pokračuje lesník.
K jedlovému lesu patří jmelí
Do specifického prostředí jedlových lesů se můžete vydat v okolí Hrbokova u Seče. Právě na jedlích nejčastěji parazituje jmelí. „Jmelí přenášejí ptáci. Sezobnou bobulky, takové bílé kuličky, a pak se to trusem dostává na další stromy. Samozřejmě tam musí být nějaká predispozice stromu, to znamená, že je fyziologicky oslabený a nedokáže se jmelí bránit,“ říká jednatel společnosti Diecézní lesy Hradec Králové Pavel Starý.
Největší jedle na území diecézních lesů roste u Jedlové na Poličsku. V takzvané výčetní tloušťce, tedy ve výšce 1,3 metru nad zemí, měří její kmen zhruba metr. Stáří lesníci odhadují na víc než 130 let. Stejně jako v okolí Hrbokova, i v Jedlové se těmto stromům daří.
Proč je Malý Černý větší než Velký Černý? Co roste v rašelinném lese? A jaký je rozdíl mezi pastmi na kůrovce – lapači a lapáky? Poslechněte si záznam pořadu.
Související
-
Nové tůně, chodníčky i pozorovatelna. Bývalá střelnice u Podhůry láká obojživelníky i turisty
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR dokončila revitalizaci potoka Podhůra v bývalé střelnici lidových milicí u Rabštejnské Lhoty v Chráněné krajinné oblasti Železné hory.
-
Toulovcovy Maštale budou mít čtvrtou rozhlednu
V Toulovcových Maštalích by mohla stát další rozhledna. Její podoba by obvyklé vyhlídkové věže nepřipomínala, vypadala by spíše jako vyhlídková rampa ve tvaru V.
-
Vrátí se kopretiny, zvonky i tůně. Bývalé cvičiště Červeňák patří přírodě
Několik desítek dobrovolníků v Pardubicích věnuje svůj volný čas ochraně přírody. S hráběmi, sekačkami a vidlemi se vypravili zvelebovat rozsáhlý park Červeňák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
