Láskou národopisce Jiřího Kajera byla chodská muzika i chodské pohádky
Dudák, spisovatel, sběratel a národopisec - to byl Jiří Kajer. Svůj činorodý život převážně zasvětil chodskému folkloru. Letos si připomínáme 110. výročí od jeho narození.
Jiří Kajer se narodil 20. října roku 1904 ve Spáleném Poříčí v učitelské rodině. To mu asi také předznamenalo jeho další profesní život, když se stal všestranným venkovským a později i středoškolským učitelem. Od roku 1950 byl dokonce ředitelem osmileté střední školy Aloise Jiráska v Plzni.
Po absolvování učitelského ústavu v Plzni ho osud zavál na Chodsko. Přesněji řečeno do Postřekova, kde učil na obecné škole a kde se také oženil. Později dojížděl učit i do nedalekých Poběžovic. V roce 1932 v Postřekově založil a víc než 20 let vedl dudáckou muziku, ve které hrál na dudy společně s tehdy vyhlášenými chodskými klarinetisty bratry Frišholzovými z Trhanova.
Chodské pohádky „vod hu nás“
Jiří Kajer se také věnoval spisovatelské činnosti a zabýval se i sběrem lidové slovesnosti - především pohádek. Tiskem vyšly Chodské pohádky, Vod hu nás, Jírka dudák nebo Vo kouzelnyjch dudach. V roce 1951 vyšlo tiskem 10 chodských písní - partitur písniček pro dudáckou muziku. Jako správný národopisec se věnoval i kronikářství novějších chodských dějin. Z této tvorby byly vydány publikace Památníček ze slavné chodské pouti nebo Naše Klenčí. Vedle vlastní tvorby dramatizoval chodské romány a povídky pro divadelní představení i pro potřeby československého rozhlasu.
Jiří Kajer zemřel 10. července roku 1969 v pětašedesáti letech a jeho ostatky jsou pochovány na klenečském hřbitově poblíž chodských bardů, do jejichž společnosti Jiří Kajer právem patří. Svým činorodým životem přispěl nemalou mírou k propagaci Chodska, jeho tradic i hudebního folkloru.
Poslechněte si Špalíček lidových písní Josefa Kuneš věnovaný 110. výročí narození Jiřího Kajera!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V Číně se šíří respirační nemoc způsobená virem, na který není vakcína. Pandemii ale nejspíš nezpůsobí
-
Lotku se snažím vychovat, jak nejlépe umím, říká nevidomá máma Alena
-
Sestřelil Putin další letadlo? Analyzujeme, co se stalo s tragickým letem 8243 nad Čečenskem
-
Státní zástupce žádá pro hejtmana Půtu vězení na 3,5 roku. Obviněný je v kauze rekonstrukce kostela