Krčma U Sklepu

30. květen 2024

Dnes už asi málokdo z místních lidí ví, kde stávala hospoda, nebo-li Krčma U Sklepu. Vše má původ v začátcích kutání podzemních chodeb pod vrchem Štědrý na jižním Plzeňsku.

Příkaz ke kutání přichází od cisterciáckých mnichů na předem vytipovaných místech kolem roku 1150. Podzemní chodby pod Štědrým se začínaly kopat hned z několika stran pro záchranu lidí před nepřítelem. Poblíž kaple sv. Vojtěcha bylo vykutáno několik podzemních chodeb a podzemních křižovatek. Zatím víme, že jedna z chodeb vede do kostela v Čížkově.

Druhá podzemní chodba souběžná s tou první skončila na ploše dnešních Čečovic v opatském dvoře. Další dvě chodby směřují do lesa Štědrého. Pod dnešní svatovojtěšskou kaplí byly rovněž dvě chodby. Jedna z nich zde končí a druhá pokračuje na „Voblizovic skálu“ a pokračuje na cisterciácký klášter. Všechny tyto popisované chodby jsou dnes ale již neprůchodné.

V oblasti na podzemních chodbách pracovali klášterní „vazalové“pod karabáčem tzv. konvrše. A aby odvedli řádný kus práce , museli se také najíst. Stravu sem dováželi z velké kuchyně, která tehdy stála ve „Vrčanských Werkách“pro 35 lidí a to dvakrát denně. Představení z klášterního konventu brzy přišli na to, že poblíž díla vede obchodní cesta a že by se dala vhodně použít již nepoužívaná stavba u místního podzemí. A tak i malá krčma, kterou zde zřídili, přinášela tehdy velikému klášteru jistý finanční přínos.

Všichni krčmáři byli ve službách cisterciáckého kláštera a byli to Němci. Vydělané peníze na malé krčmě pak putovaly do německého mateřského Ebrachu. V krčmě se stavěli obchodníci, kteří projížděli kolem, náhodní poutníci, celá procesí a hlavně uhlíři z malé osady ve Štědrém. Tehdejší krčmáři, kterých se tu vystřídalo přes 15 nebyli žádní slušní lidé, ale hrubí surovci. Okrádali své hosty, jak jen to šlo a krčma byla pro ně příležitostí, jak snadno získat nepoctivé peníze.

Krčma U Sklepu zanikla v době pobělohorské, kdy ji zničili švédští vojáci.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.