Jak probíhá trasování nemocných? Práce hygieniků často připomíná detektivní pátrání

„Dobrý den, u telefonu Hutla, Krajská hygienická stanice Hradec Králové. Na úvod bych od vás potřeboval vyplnit pár údajů, abychom si vás mohli zanést do evidence.“ Jan Hutla s nasazenými sluchátky právě začíná další z telefonátů. Volá ženě, jejíž kolega měl pozitivní test na COVID-19 a uvedl ji na seznamu lidí, se kterými se v posledních 14 dnech viděl.

Žena tím pádem sama musí preventivně do karantény.

„Prvotní kontakt jde k tomu, kdo má pozitivní testy. Snažíme se z něj v uvozovkách dostat co nejvíc informací o lidech a osobách, se kterými se potkal, včetně kontaktů a kdy se s nimi zhruba viděl. Tyhle ty tři data se přesunou na trasovací skupinu,“ popisuje Hutla, jak vypadá dotazování v praxi.

Během hovoru musí položit celou řadu otázek a dát spoustu instrukcí. „Nějaké zdravotní komplikace na sobě pociťujete? Pokud to lze, tak byste pro sebe měla mít vyčleněnu jednu místnost,“ předává instrukce ženě v telefonu.

Do procesu se zapojuje každý, kdo může

Od začátku tohoto telefonátu až po jeho konec uplyne 26 minut. Takový čas není nic neobvyklého… Jan Hutla je při běžném provozu vedoucí právního oddělení hradecké krajské hygieny. Teď je tady ale nouzový provoz a zjednodušeně řečeno, koronaviru se věnuje každý, kdo může. Počet podobných telefonátů už ani nelze spočítat.

Zaměstnanci Krajské hygienické stanice Hradec Králové během hovoru podávají základní informace, instrukce a zároveň zapisují, s kým se nakažení v poslední době setkali|foto: Martin Pařízek, Ondřej Vaňura,Český rozhlas

„Základním cílem je to, aby kontakty byly od nás informovány co nejdříve a abychom co nejdříve nastavili karanténu. Je výjimečná situace. Musel jsem se nějakým způsobem přehodit z toho práva. Nicméně jsem rád, že lidem můžeme nějakým způsobem tu situaci vysvětlovat,“ dodává Hutla.

První stručný telefonát o karanténě může od hygieniků přijít i v deset večer. Cílem je, aby
daný člověk druhý den už nikam nevycházel.

Velmi důležitou roli mají epidemiologové. Ti například určují lidi, u kterých je potřeba testy na koronavirus udělat.

Musíme udržet provozuschopnost lékařů

Ředitel krajské hygienické stanice v Hradci Králové Ivan Kučera tady pracuje 35 let. Podobnou situaci, jako je v posledních týdnech, doposud nezažil. „Pandemii jsme tady ještě neměli. Tady se směny nestřídají. To znamená, že s těmi lidmi, kteří pracují v běžném provozu, musíme tuhle situaci zvládat i teď, kdy svým způsobem pracujeme 16, 18 hodin denně.“

Nápor na jeho lidi je v těchto dnech enormní. V práci musí skloubit těžkou logistiku i téměř detektivní pátrání. „Potřebujeme podchytit ty, kteří by byli pozitivní. To nejdůležitější dělají lékaři, kterých je málo. To jsou takzvaní epidemiologové, kterých třeba tady v kraji máme čtyři, pět. Musíme udržet jejich provozuschopnost. Protože, pokud by tito lidé zkolabovali, tak pak se dostáváme do velice těžké situace.“

Budova Krajská hygienická stanice Hradec Králové|foto: Martin Pařízek,Český rozhlas

Kučera připomíná, že důležité je zachovat i při současné pandemii chladnou hlavu. „Není možné to podceňovat. Na druhou stranu, občas mám pocit, teď to trošku zlehčím, že nás nezabije koronavirus, ale chování některých lidí. Uvědomme si i to, že lidi, kteří jsou pozitivní, to nejsou žádní lumpové. To jsou lidé většinou velice zodpovědní, kteří se sami přihlásí.“

Na Krajské hygienické stanici v Hradci Králové telefony zvoní téměř neustále.

Volající mnohdy chtějí jen obecné informace, v takovém případě je lepší hygieniky ještě více nezatěžovat a raději vytočit celostátní bezplatnou linku o koronaviru 1212.