Když jde o vteřiny
Hasiči u dopravních nehod: Nejhorší je, když děti mlčí
Po celém Česku mají stovky výjezdů denně. Připraveni musí být na cokoliv. Od řešení naprostých banalit až po vypjaté situace. Většinou souvisí s dopravními nehodami. Například loni u nich měli hasiči podle svých statistik přes 22 tisíc zásahů. V čísle jsou zahrnuté menší ťukance i ty nejzávažnější případy. Takové výjezdy jsou také kvůli často složitému vyprošťování nejvypjatější.
Stejně jako každý jiný zásah, začíná dopravní nehoda pro hasiče na operačním středisku. V tom pro Královéhradecký kraj sedí Daniel Hlubuček. Před sebou má několik monitorů a telefon, který mu za dvanáctihodinovou službu zvoní prakticky neustále. „Dopravní nehody, to je jedna z nejčastějších událostí, které tady řešíme. Požáry už nejsou tak časté. Za jednu službu musím řešit zhruba 5 nehod, některé jsou vážné, některé míň vážné,“ říká.
Nejtěžší bývají hovory, kdy člověk neví kde je a je těžké zjistit místo události. Takže my vyjíždíme i z několika míst a snažíme se aspoň zjistit, odkud kam jel.
operační důstojník Daniel Hlubuček
Když se jedná o dopravní nehodu, volající je často v šoku a mnohdy ani netuší, kde přesně je. To bývá podle Daniela Hlubučka vůbec největší problém při přijímání hovorů: „Operátor má i nějaké psychologické základy a je vyškolený, aby takové situace zvládal, aby dokázal volajícího zklidnit.“
Po zavolání dostávají okamžitě signál hasiči na stanici, která je nejblíž nehodě. Během několika vteřin na sebe navlékají připravené zásahové kombinézy, nasedají do auta a musí co nejrychleji vyjet. Přímo na místě nehody velitele zásahu nejdříve zajímá zdravotní stav lidí v autě.
Cvičení dělá mistry
Ve Velkém Poříčí nedaleko Náchoda je učiliště požární ochrany. Jezdí se sem školit hasiči z různých částí republiky, příští rok tu má vyrůst unikátní polygon pro hasiče lezce.
Teď tady na dvoře mají hasiči z Královéhradeckého kraje cvičení zaměřené na vyprošťování lidí z havarovaných aut. Při ostrém výjezdu totiž musí velitel okamžitě rozdělit úkoly a každý hasič musí přesně vědět, co má dělat. Někdo například rozbíjí okna, někdo mluví na zraněné a další hasič už startuje hydraulické nůžky, které si dokáží poradit se silnými plechy auta.
„Každá dopravní nehoda jiná, takže nejde říct, že tohle auto budeme stříhat zboku, zezadu nebo zepředu. Je to o tom, aby ti kluci si zkusili spoustu situací a tím do sebe dostali praxi. Pak si jenom vzpomněli, co jsme kdy dělali a co bylo dobře nebo hůř a co se dá udělat lépe,“ popisuje smysl cvičení Václav Klíma.
U hasičů pracuje 26 let, má za sebou stovky výjezdů k dopravním nehodám a dnes své zkušenosti předává ostatním. V případě těžce zraněných podle něj hraje při vyprošťování roli každá vteřina.
Pokud lékař řekne, že ten člověk musí jít ven, tak se vyndá ven podstatně rychleji, než když lékař řekne, že je v pohodě. Myslím, že dneska dokážeme auto rozstříhat každý. Primární ale je, abychom se postarali a komfortně vyprostili zraněnou osobu, která neskončí na invalidním vozíku, ale vyléčí se a vrátí se do plnohodnotného života.
hasič Václav Klíma
I když se jedná o cvičení, hasiči jdou do akce naplno. „Máme zastabilizováno? Hele, dva to zastabilizujou, ty běž už nastartovat!“ křičí velitel fingovaného zásahu u převráceného vraku auta, který za malou chvíli skončí rozstříhaný.
Srdcaři s vynikající fyzičkou. Práce hasiče se změnila k nepoznání, říká Drahoslav Ryba
Chcete se stát hasičem? Nečekejte, že to budete mít snadné. „Hasič je prestižní zaměstnání, důvěryhodnost našeho sboru je obrovská. Určitě je to ale i srdcařina – mnoho lidí, kteří k nám nastupují, mají zkušenosti s dobrovolnými hasiči,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky Drahoslav Ryba.
Zkušený Václav Klíma opodál vše sleduje se stopkami v ruce, občas nahlas poradí a po skončení celou akci rozebírá. Později přiznává, že léta ve službě a mnoho výjezdů k nehodám se musí u každého zákonitě projevit: „Všichni hasiči jsou v tomhle směru deformovaní. Takže v okamžiku, když jedete a vidíte nepřehlednou zatáčku nebo auto, které je na vedlejší silnici a nepatrně cukne, už to prostě ve vás říká ,bacha, vyjede' nebo něco takového. Já si osobně dneska myslím o lidech, kteří spěchají, že ten kdo spěchá, je tam rychle. Ale aby to nebyl hřbitov.“
Nejhorší je, když děti mlčí…
Hasiči ke každé nehodě přistupují profesionálně. Václav Klíma ale připouští, že jsou situace, které i s ním otřesou. „Zřejmě nejhorší dopravní nehoda je ta, kde jsou děti a když ty děti mlčí. Protože když děti mlčí, tak to znamená, že prakticky jsou na cestě pryč. V okamžiku, kdy jsou tam děti a křičí nebo brečí, tak je to lepší, něco je bolí a je to relativně v pohodě. Ale pokud je nehoda, jsou tam děti a jsou bezvládné… Děti jsou prostě děti,“ vysvětluje.
Hasič roku 2017 je žena a psycholožka. „Sebevrahů je víc, chtějí s někým mluvit,“ říká Eva Biedermannová
Nosí krátké vlasy a očima vidí až do hloubi lidských duší. Je to Hasič roku 2017 a je to žena. Jmenuje se Eva Biedermannová a její specializací v hasičském záchranném sboru je psychologie. „Za kolegy naštěstí nezaskakuju, ale absolvovala jsem vzdělání, které je tomu hasičskému podobné,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Práce hasičů ovšem v dnešní době nekončí vyproštěním zraněných, asistencí záchranářům
nebo uklizením místa nehody. Dnes už jsou vyškolení i na poskytnutí první psychické pomoci. „Není to pomoc odborníka, ale poučeného laika. Zjistili jsme, že hasiči jsou často velmi schopní zastat tuto pomoc. Třeba i lépe než nějaký odborník, psycholog, psychiatr na místě. Lidé také vnímají pomoc od toho hasiče jako přirozenější, bezprostřednější. Jedná se v podstatě o pomáhající rozhovor, kdy ten hasič doprovází člověka tím, co se bude dít dále, dává jim informace,“ vysvětluje psycholog hradeckých krajských hasičů Ondřej Sezima.
U nejzávažnějších nehod míří na místo i hasičští psychologové. Například v královéhradeckém kraji je to zhruba desetkrát do roka. V některých případech se věnují i zasahujícím hasičům, se kterými především výjezdy s tragickým koncem probírají po návratu na stanici.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.