Jedna z nejkrásnějších alejí u nás vede na vrchol Uhlířského vrchu v Bruntále
Alej roku 2022. Tímto titulem se právem pyšní čtyřřadá lipová alej na Uhlířském vrchu v Bruntále v Moravskoslezském kraji. Místní i přespolní obdivovatelé této přírodní krásy ji v anketě, kterou každoročně vyhlašuje nezisková organizace Arnika, vyslali až na pomyslný vrchol. A těm, kteří s pokorou vystoupají alejí až k poutnímu kostelu Panny Marie Pomocné, nezbývá než souhlasit.
Alej dal v letech 1766 až 1770 vysázet svobodný pán komtur von Riedheim. Původní dřevěnou kapli na vrcholu Uhlířského vrchu nahradil už v roce 1758 barokní kostel. Středem aleje, kterou tvoří více než tři sta lip, mířily na poutě kočáry. Po stranách pak kráčeli poutníci.
Dávnou poutní tradici německého obyvatelstva dnes na Uhlířském vrchu připomíná křížová cesta z počátku druhého tisíciletí o patnácti zastaveních. Jejím autorem je umělecký řezbář František Nedomlel z Bruntálu.
Lípy jsou na Uhlířském vrchu vystaveny náročným povětrnostním podmínkám, téměř bez ustání tam fouká vítr a v zimě často mrzne. Přesto jsou i takto staré stromy v neobvyklé kondici. Vděčí prý za to tomu, že samotný Uhlířský vrch je vlastně vyhaslou sopkou. A její podloží je tak plné minerálů. Kromě toho nabízí stromům i dostatek vláhy.
Z jedné strany vrchu se nacházejí dva lomy, ve kterých se v minulosti těžily sopečné tufy, drolivá hornina ze sopečného popelu. Těžaři ukrajovali kopec tak, až hrozilo, že bude potřeba nechat zbourat i samotný kostel na vrcholu. Naštěstí se to nestalo. Těžba byla zastavena a v roce 1961 byl Uhlířský vrch vyhlášen národní přírodní památkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.