Janské Lázně si zvykají na mentalitu arabských klientů. Díky nim v zimě nezavřou

Jen v letošním roce do Janských Lázní přijela stovka lidí z arabsky mluvících zemí. Nejčastěji jde o pacienty z Libye, Kataru a Saúdské Arábie. Jenže jejich muslimské zvyky se od těch českých výrazně liší, třeba i v rozdílném postavení ženy a muže:

„Na chodbách vidíme, že sedí třeba syn s ostatními Araby na jedné straně, a za rohem sedí jeho matka a dohromady s muži si nesedne,“ zmiňuje jeden z příkladů vedoucí rehabilitace Renata Dvořáková.

Ta dva roky pracovala v Saúdské Arábii a teď se jí základní arabské pojmy hodí. Pro své spolupracovníky připravila slovník asi 150 arabských pojmů, které lze využít při terapii: „Jsou to základní slovíčka typu nahoru – dolů, dopředu – dozadu, ruka, noha, hlava. Prostě části těla, směry, pohyby a podobně,“ popisuje Dvořáková.

To ale zdaleka není všechno. Při rozpisech služeb je třeba počítat s tím, že s muslimkou může rehabilitovat pouze žena, v žádném případě muž, a personál třeba musí také vědět, kterým směrem leží Mekka. Klienty to zajímá, protože tím směrem má ležet kobereček při modlitbách.

Nouze není ani o vyloženě pikantní historky. Třeba s Arabkou, která na jednotlivé procedury chodila podezřele brzo: „Pacientka tady vždycky seděla hodně brzo před procedurami, v ruce harmonogram s rozpisem procedur, kam má v kolik hodin jít. Nakonec jsme ale zjistili, že neumí číst ani psát,“ říká vedoucí rehabilitace.

Na změny si museli zvyknout i v kuchyni. Nejen v tom, že muslimové nejedí vepřové a často odmítají brambory a uzeniny, ale třeba speciálním požadavkem bylo halál maso. To se získá tak, že zvíře je zabito podříznutím hrdla.

„Náš způsob přípravy masa už od počátku, od zabití zvířete, se dle jejich náboženských zásad liší a s tím jsme měli problém, s tím jsme bojovali,“ přiznává nutriční terapeutka Blanka Rulfová. V lázních se dodnes vypráví historka, kdy si muslimští pacienti sháněli u podkrkonošských chovatelů živou ovci, kterou by si sami rituálně zabili.

Odlišná mentalita občas bývá důvodem stížností

Odlišná mentalita arabské klientely občas vede i ke stížnostem českých pacientů: „Mají úplně jiné zvyky, i jejich denní rytmus je úplně jinačí. Takže u nich večeře v deset hodin není problém a samozřejmě rádi u toho debatují, jsou trochu rušnější. A to českým klientům občas vadí,“ připouští obchodní manažer Martin Voženílek.

Podobné problémy ale řeší i v dalších českých lázních. Lázeňství totiž prožívá velmi těžké časy, a arabská klientela je tak jednou z možností, jak zabránit mnohamilionovým ztrátám a tím i případnému krachu. Třeba v Janských Lázních už mají na prosinec objednávku z Libye, a letos tak poprvé po mnoha letech v zimě nezavřou.